Poslední vlak
Der letzte Zug
The Last Train
Scenár:
Stephen GlantzKamera:
Joseph VilsmaierHudba:
Chris HeyneHrajú:
Gedeon Burkhard, Lale Yavas, Lena Beyerling, Sibel Kekilli, Roman Roth, Brigitte Grothum, Hans-Jürgen Silbermann, Sharon Brauner, Juraj Kukura (viac)Obsahy(2)
Berlín 1943. Židovská otázka se blíží ke svému konečnému řešení a nacisté se rozhodnou odvézt zbývající židovské obyvatelstvo z Berlína. Zbývá jich sedmdesát tisíc. V průběhu celého jara jsou večer co večer odvlečeny celé rodiny, starci, děti, kdokoliv. Do posledního vlaku složeného z dobytčáků je nasázeno 688 lidí. Mezi nimi i slavný boxer Neumann, kabaretiér Noschik, šestáctiletá Ruth a další. Ti všichni si záhy uvědomí, že jejich cesta skončí v Osvětimi, kam všechny transporty směřují. Boj o život však začíná již v přecpaných vagónech. Je vedro a není voda, hysterie se stupňuje a během několika dnů začnou přibývat mrtví. Jedinou možností záchrany je útěk. (Bontonfilm)
(viac)Videá (1)
Recenzie (185)
Posledný vlak som videl v marci 2008 v raritnom prastarom kine (vesnička Nučice při Prahe, v kine boli suché záchody - latriny!), čo filmu nesmierne pridalo na atmosfére a mne na pozitívnom dojme z neho. Oceniť je treba zámer tvorcov ukázať intenzitu predpeklia, kým ostatní filmári ukazujú len samotné peklo. Posledný vlak, celý sa odohrávajúci vo vlaku smerujúcom do Osviečimy, končí príchodom do pekla, pričom divák je už tu tak zhrozený, že nepotrebujete ani nechce ísť ďalej. Spočiatku film pôsobí ako režijný debut naivného režiséra divadelných komédií, postupne ale prejde do depresívnej drámy, ťažiacej z dusnej atmosféry a osvedčenej nálepky „takto to skutočne bolo“. Škoda len, že sa filmu nedarí viacej ťažiť z jednotlivých postáv. ()
Uzasny film, plny emoci. Film pojdenavajici o osudu eskortovanych zidu v jednom z vagonu vlaku do Osvetimi. Popravde moc jsem neveril te cesko-nemecke spolupraci, ale dobre to dopadlo. Uzasne byly ty vizitky zivotu jednotlivych lidi, kteryma reziser vyplnil pribeh odehravajici se ve stisnenem prostoru vagonu. Pro me byl tenhle film velkym prekvapeniím letosniho roku a jednoznacne nejlepsi "cesky" snimek. ()
Nic nového pod sluncem, což však není málo. Film je natočen přesně tak, jak byste od podobného filmu čekali. Na jednu stranu bez špetky nápadu či "originality", na druhou stranu s některými zajímavými hereckými výkony. Obzvlášť se mi líbil Stanislav Zindulka a Juraj Kukura. Pokud ale hledáte nadprůměrný film točící se kolem Židů, Pianista je lepší volbou. Poslední vlak jsou slabší čtyři hvězdy. ()
Achjo. Snad jen Češi dokáží udělat z takového tématu nezáživný paskvil. Nejsem žádný necita, ale tohle bylo tak nudné a roztahané, že už to víc snad ani nejde.. Postavy nesympatické, herecké "výkony" neuvěřitelné (obzvlášť Kotek a Divíšková byli děsní) a to jak zaplnili příběh vzpomínkami, jen protože by dění v dobytčáku nestačilo na celé dvě hodiny mi dost vadilo..Obdobné zklamání jako ze Schindlerova seznamu. ()
Příběh odehrávající se v „dobytčáku" na cestě do koncentračního tábora v Osvětimi zachycuje hrůzu a utrpení Židů , kdy téměř netušili co je v cíli čeká a jejich snahu o útěk.. Je to velice silný a působivý film, ale mohl být v mnohém lepší. I přes veškerou snahu tvůrců mi to nějak nesedí.Čeští herci v roli Němců nebyli moc přesvědčiví, ač se snažili pouštet hrůzu sebevíc tak nevyzařovala z nich ta pověstná autorita. Lepší zpracování a bylo by to rozhodně za pět. ()
Galéria (17)
Fotka © Concorde Filmverleih GmbH
Zaujímavosti (10)
- Když na nádraží v Berlíně zpanikaří jedna z žen, začne zpívat píseň považovanou za hymnu přeživších holocaustu, a to "Zog Nit Keynmol", známou taktéž jako "Partinazer Lid". Jedná se ovšem o píseň z jazyka jidiš, kterým němečtí Židové zásadně nehovořili a tuto píseň by v té době těžko mohli znát. (hansel97)
- Filmovalo se v bývalém koncentračním táboře Auswitz - Birkenau, a v obcích Krupá a Chrášťany. (M.B)
- Záběry podkreslující finální titulky pocházejí z Židovského památníku (znám též jako Památník holocaustu) který se nachází v centru Berlína. Památník architekta Petra Eisenmanaa a sochaře Richarda Serra (původní návrh byl ale mnohokrát upraven) tvoří rozvlněné pole náhrobních kamenů, celkem 2711 šedivých betonových kvádrů různé výšky, a rozkládá se na ploše více než 19.000 m². (Adrai)
Súvisiace novinky
Největší námořní tragedie ve filmu
Německá televizní společnost ZDF oznámila, že natočí velkofilm o největší námořní tragédii. V lednu 1945 se přeplněný Wilhelm Gustloff po nárazu torpéda, jenž bylo vypáleno sovětskou ponorkou, během… (viac)
Reklama