Dispečer

Neznala jsem a překvapilo, mile. Zcela prosto "soudružskobudovatelských keců". Sice s absencí ostravske kratkosti, hornického prostředí a výrazem postav hozeno spíš do intelektuálnělehceironického středu, ale příjemně napsané a přirozeně odehrané. Příběhy s reálným podtextem, u některých s přesahem "nafurt" a snaha řešit problémy zamyšlením a cestou kompromisu je lidsky příjemná. Skoro v každém díle tesací moudro.  Dechovku jsem chvíli vydýchávala, posléze si i nejenom husičky, při vzpomínce na dědu, zabékala a chápu, že jako součást příběhu je nutná (ovšem v reálu fakt jen do sklípku, nebo na ples).  Taky se trochu nakrkla při zdůrazňování toho "starouškovství" v padesáti, ale jako jiná doba zkrátka :D:D.....možná by to právě kvůli tomu mezigeneračnímu pochopení, bylo teď vhodné ke zhlédnutí pro některé právě ty už důchodové jedince, aby se trochu srovnali a možná si i některé věci připomenuli ...."když jsi v právu, nenech si od nikoho nic líbit, i když on je třeba starý a nebo zkušený a zvlášť ne od někoho výhružného".... 80% (23.02.2024)

Jeden z tech slabsich scenaru Jaroslava Dietla. Jim casto proklamovane "inspiruji se ve skutecnem zivote" tu zni, jako kdyz se Velmi krehke vztahy snazi tvrdit, ze vypravi o "skutecnych vztazich". Drtiva vetsina konfliktu vznika naprosto zbytecne, jednani hrdinu je vetsinou na pest a reseni problemu tak radikalni a debilni, ze by se za ne nemusela stydet ani lecktera telenovela. (ono v podstate i jde o takovou zpivanou ostravskou telenovelu, ale nemyslim si, ze by slo o neco "lokalniho", Dietl neni z Ostravy, oni ho sem tak trochu odklidili) (23.10.2014)

Asi môj prvý seriál,ktorý som registroval - v tej dobe vtipné,sledované.S odstupom času - je to ozaj naivné,riešia sa tam problémy s ktorými sa v tej dobe dalo stretať,ale dnešná doba je niekde inde.To, ale neznamená,že sa to nedá niekedy pooobede v sobotu pozrieť -jedna-dve časti....a J.Dietl sa rozbieha... (28.04.2015)

Tak toto byl jediný "dietlovský" seriál, kteremu jsem po celý dosavadni život úspěšně odolával. Jednak mi byly v době jeho uvedení v telce dva roky a při pozdějších reprizach v druhe polovině 70. a v prubehu 80. let jsem jako mladý člověk k dechovce opravdu netíhnul. Navíc pro nás severočechy bylo ostravské, brněnské a i slovenská studia defacto tabu - nikdy jsme nemuseli. A také druhá polovina seriálového tematu (hornictví) bylo nošením dříví do lesa, pocházím totiž z mostecké uhelné pánve. Doma jsem měl otce také šachetního štajgra a denně tedy příhody horníků z hlubiny na talíři, což stačilo. Až teď při dalším opakování serialu na ČT3 jsem se rozhodl, dát mu premiérově šanci. No, nelituji. Laskavý humor, banální ale reálné zápletky, v prvním díle neskutečně sympatická, široce rozesmátá a vtipná Valina Chmelová a tak bych mohl pokračovat. Zkrátka pobavilo, navíc ta nostalgie, takhle se doopravdy žilo....hulilo, chlastalo a i k těm ženským chovalo. Taková malá sonda do života zvláštní odrůdy lidí, kvůli televizi přeci jen notně oslušnělých havířů. (19.08.2020)

Budovatelský seriálek, ale mám jej k vzhledem k mému vztahu k hornictví rád, navíc v něm snad jako v jedinném televizním dílku spousta unikátních starých hornických písní (dechárnu nerad a děsně), které jsou už dnes v hornických sbornících a pějí se při cechovních akcích typu "Skok přes kůži", což je pasování do cechu hornického... :-) A tak jsem si při tomhle seriálu zavzpomínal, jak jsem skákal já... A na budovatelský kecy v tomhle seriálu kašlu... (10.10.2005)