Welkeom tu Dongmakgol

Jo, tohle se fakt povedlo! Tak úžasně podaná kritika války, a oslava čistého lidství a vzájemné lásky, se hned tak nevidí. Všechny propojené žánry dosahují vrcholu. Když se máte smát, smějete se maximálně, když se má válčit, válčí se taky maximálně, atd. ... Úžasný vizual pro Korejce tak klasický. Dlouhá stopáž vůbec nevadí. Skutečně nádherný film!! (10.06.2011)

Korejská válka, zapadlá horská vesnička se světem neznalými obyvateli a americkým pilotem do níž se shodou náhod dostanou přeživší severokorejští i jihokorejští vojáci a aby přežili, musejí vydržet pospolu. Je zde pár vizuálně opravdu kouzelných scén ale přeci jen jsem čekal více než jen nápadem originální ale zpracováním trochu fádní příběh o tom, že válka je hnus ale když jí trávíte se zajímavými lidmi, může být i zábavná. (06.08.2011)

Welcome to Dongmakgol je film, diky kteremu se clovek, trebaze k tomu zrovna nema zadny duvod, dokaze citit jako v nebi a v pocitu naproste blazenosti setrvat i po tom, co, jeste nez film skonci, stihne prijit o veskere iluze s nim spojene. Pribeh berouci si na musku vztahy mezi jihem a severem a celkovou nesmyslnost celeho sporu obou Koreji odehravajici se v bohem zapomenute visce plne cistych dusi roznezni telo i mysl natolik, ze pripusteni si bolave, umounene reality kolem, je pak jeste daleko zalostnejsi. Lehkost, s jakou dokaze korejsky film poukazat na vazne problemy a maximalne je zlehcit tak, aby nikoho ani nenapadlo citit se kvuli zesmesnenemu celonarodnimu ozehavemu tematu dotcene, je nad me chapani. Cirou nehou nabity film plny skutecnych emoci, ktere se dotknout tech nejniternejsich, nevyslovenych tuzeb, film, ktery jen v korejskych kinech dojal, rozesmal a rozplakal temer 8 milionu rozervanych dusi odnasejicich si z Dongmakgolu vic, nez se reziserovi mohlo snit. (06.12.2005)

Původně jsem chtěl napsat, že je Welcome to Dongmakgol tím nejgeniálnějším filmem, jaký jsem kdy viděl, ale pak jsem si uvědomil, že genialita není to přesné slovo, které tento pozoruhodný snímek vystihuje. Spíše bych jej měl označit za nejkrásnější film, který jsem spatřil. Začátek byl jednoduchý, ani jsem nečekal, že by se mi kdy mohl líbit, ale jakmile jsme se dostali k podstatě věci, tedy setkání hlavních hrdinů ve vesničce Dongmakgol (i když spíše ta by se dala označit za hlavního hrdinu), byl jsem odzbrojen lidskostí tohoto snímku, který jasně ukazuje nesmyslnost válečných konfliktů a dává lidem naději. (12.04.2006)

,,TO JE NAŠE VESNICE DONGMAKGOL. ZDE ŽIJEME BEZSTAROSTNĚ, JAKO DĚTI“...../// Stěží chápou, jaké se na světě dějí věci a musí se u nich stát něco dobrého, když se zde sešlo tolik ,,přátel“ z údolí hory. Takovýhle setkání funguje za každý války. Pravda je, že nevím, kde jinde by lidé byli tak naivní (prostoduší – v dobrým smyslu..). Občas vtipný okamžik, pak zase dramatický a největší napětí pramení z toho, že jeden neví, jak to všechno americká armáda ukončí. Film plný zajímavých momentů směřuje k tragédii a mě vadí, že je to ZASE zbytečně natahovaný. Zvláštní (proti)válečný film, který po ,,korejsku“ praví: AŤ JSTE ODKUDKOLIV, ZŮSTAŇTE LIDMI. Pod to se podepíšu, ale ty bělásci v zimě? Poetika ve válečným filmu? Jinej kraj... /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Nevím jak se zbavit kanců, co mi rejou pole. 2.) Chtěl bych strávit chvilku v poli se dvěma seroucíma Korejcema. 3.) Zjistím, kdy v Dongmakgol viděli největší ohňostroj. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE ** NAPĚTÍ *** (23.03.2011)