Šťastnou cestu
Bon voyage
Réžia:
Jean-Paul RappeneauKamera:
Thierry ArbogastHudba:
Gabriel YaredHrajú:
Isabelle Adjani, Gérard Depardieu, Virginie Ledoyen, Yvan Attal, Peter Coyote, Michel Vuillermoz, Morgane Moré, Edith Scob, Grégori Derangère (viac)Obsahy(1)
Píše se totiž rok 1940, Francie právě pohrála válku a v červnu se v Bordeaux v hotelu Splendide scházejí politici, žurnalisté, představitelé vysoké buržoazie, rádoby světáci a špióni ze všech táborů. Země se zmítá v nejistotě, rozervána mezi území okupované Němci a jih spravovaný vichistickou kolaborantskou vládou. Pro mladého spisovatele Frédérica Rogera (Grégoire Dérangére) znamená seznámení s jeho sousedkou, slavnou filmovou herečkou Viviane Denvers (Isabelle Adjani), skok do středu událostí, které ho mohou zbavit - když už ne rovnou života - přinejmenším svobody a srdce. Vivianiny osudy totiž ovlivňují tři muži: cynický ministr Jean-Etienne Beaufort (Gérard Depardieu), protřelý novinář Winckler (Peter Coyote) a tajemný Andre Arpel. Právě ten však jedné noci skončí na podlaze hereččina bytu s kulkou v těle. Frédéricovi může snadno připadnout role oběti, když se Vivianinou vinou dostává do vězení. Odtud uprchne a zaplete se do machinací kolem tajné německé atomové zbraně. Mladý hrdina stojí před několikerou volbou - mezi elegantní, zkušenou Vivian a počestnou studentkou nukleární fyziky Camille (Virginie Ledoyen), mezi politiky a podvodníky, mezi mladickou bezstarostností a zodpovědnou dospělostí.
Film Šťastnou cestu traktuje s nadhledem historické události - v tomto případě vichistickou Francii. Místo moralizující lekce z dějepisu nabízí duchaplnou zábavu v nejlepších tradicích francouzské kinematografie. Jean-Paul Rappeneau slaví svým nejnovějším filmem návrat mezi nejzajímavější režiséry Francie a úspěšně navazuje na to nejlepší ze své filmografie (mj. Manželé z roku II/Les mariés de lan II (1971), Husar na střeše/Le hussard sur le toit (1995), Cyrano de Bergerac (1990). Žánr kostýmního historického velkofilmu spojuje s precizní režijní prací, přičemž na elegantním výsledku má podíl hvězdné obsazení. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (2)
Recenzie (44)
Adjani skvěle hraje svini svinutou. Celý snímek se může pochlubit francouzskou doménou, precizně vykreslenou atmosférou. Jenom by mě zajímalo, kde je ta komediální část. Drama, romantika, nostalgie, to vše na pozadí války jsem ve filmu dokázala bez potíží najít, ale humor mi unikl. Ale ne, že by byl potřeba do takového snímku. ()
Obstojně natočený popkornový dobrodružný film. Chybu zde vidím především v hlavní představitelce Isabelle Adjaniové, jejíž účes je podobně tragický jako legendární paruka Barbary Stanwyckové v POJISTCE SMRTI. Jenže zatímco Stanwycková pořád ještě vypadala jako krásná žena převlečená za George Washingtona, Adjaniová už doslova připomíná pudla, a z toho důvodu je pro mě jako femme fatale zcela nepřijatelná. Film naštěstí nestojí jen na ní, ale ani tak to není žádná výhra. ()
Režisér dokázal ukočírovať príbeh s množstvom postáv, no spôsob, akým to podal v prvej polovici mi nie vždy sedel. Trošku poplašené konanie postáv, na chvíľu dajme humor a o chvíľu hrajme vážne. Záver to všetko vylepšil, hlavne preto, že sa postavy začali chovať tak, ako by sa v takej situácii chovať mali. Atmosféra Francúzska tesne pred a po príchode Nemcov bola vykreslená skvele. Napriek tomu je výsledok pre mňa stále taký rozhádzaný. Nedokážem si film zaradiť do kategórie nezabudnuteľný, tak ako poniektorí, takže aj preto nakoniec 60%. ()
Já vím, ocenění má film neurokom, ale mě první polovina nechytla a to je chyba. Asi je to mnou, to uznávám a druhá polovina, která byla daleko povedenější, už nedokázala zastavit můj průměrný dojem. Plus žánr - komedie/drama mně k válečnému filmu tentokrát nesednul. Tak a dost negace, hudba Gabriela Yareda byla nádherná ()
Pohrobek klasické francouzské školy, jejíž vrchol představuje legendární Velký flám. O stejný trik, jaký vyšel před mnoha lety Gérardovi Ourymu, se Šťastnou cestu snaží o hodný kus lopotněji – skloubení humorné a dobrodružné roviny je i přesto provedené citlivě a je jen věčná škoda, že Rappeneau nevytěžil za scénáře více. První část filmu je až příliš rozvláčná a nezáživná (ačkoli atmosféra Francie před kapitulací je trefena velice sugestivně), druhá, o poznání akčnější, jen stěží dohání deficit. I tak se ale jedná o roztomilou a nostalgickou podívanou s výbornými hereckými výkony a dobře napsanými figurami. Je to taková milá a vřelá člověčina, jakých v kinech valem ubývá. Doporučuju. ()
Reklama