Posledný kat

"....oni alespoň měli motiv! Zabíjeli z lásky, nenávisti...." Společenské vyhoštění kata bylo odjakživa na denním pořádku - kdysi byl katem vzdělaný člověk, který ovládal také spoustu věcí ohledně medicíny a lékařství vůbec...svým způsobem to bylo umění. Co jiného si zaslouží člověk, který zabil tolik milionů lidí(norimberský proces - i když teda zase historicky trochu jinak zobrazený) či pedofil nebo vrah? Líbilo se mi to zobrazení sílícího neklidu v ulicích Londýna či kde to přesněji bylo...Nejhorší pro kata muselo být rozhodně popravení jeho jediného přítele. A kdyby jen to - dokonce i jeho družka se s ním nebyla schopna o tom bavit a sama k němu z této stránky cítila odpor. Nikdo nikdy nemůže pochopit pocity člověka, který povahou zlý není a dělá tyto věci třebaže u nich v rodině to byla tradice či proto, že jinak více peněz nedokázal sehnat aby uživil sebe i rodinu apod. Mě tento film silně zaujal, ale trochu mi tam něco chybělo, ale opět děkuji perfektním anglickým filmařům a čest jejich umu - smekám pomyslný klobouk! "Plody mé zkušenosti měli tuto hořkou pachuť...Hrdelní trest z mého pohledu nedosáhl ničeho jiného než pomsty." Albert Pierrepoint,1974 (29.01.2013)

Skvělý herecký výkon představitele ústřední postavy "vykonavatele spravedlnosti" kata Alberta Pierrepointa, který v letech 1933 - 1955 oběsil 608 lidí. Svoji práci dovedl k naprosté dokonalosti, dělal ji bez emocí i výčitek svědomí až do okamžiku, kdy "musí?" popravit svého nejlepšího a jediného přítele... (05.04.2009)

Etika katovského řemesla je vždycky lákavým námětem. Zde je vystižena několika větami, které hlavní představitel v různých obměnách několikrát opakuje. Ti lidé mě nezajímají, nezajímá mě, co udělali, nevěším je já, ale ti, co je na šibenici poslali. Je to asi jediná poloha, kterou člověk musí zaujmout, aby své profesi dostál. Nicméně ani toto neobstojí navěky. Kdyby nebylo lidí ochotných věšet, nebylo by ani těch, kteří na šibenici posílají. Logicky tak vše vyúsťuje v závěrečné poznání, že trest smrti nic neřeší a nikdy nevyřešil. Timothy Spall nemá ve své roli slabou chvilku. (20.12.2009)

Chválit herecké výkony je asi zbytečné, kdo "Posledního kata viděl", musí (nejen) T. Spalla obdivovat. Jak ve svém komentáři správně připomíná Tahit, o celé řadě názorů A. Pierrepointa se z filmu nedozvíme takřka nic, ale toho co nám snímek přiblíží rozhodně není málo a je o čem přemýšlet. Pro upřesnění - film se věnuje období 1933 -1956, kdy se měl A. P. účastnit popravy v Manchesteru, která se díky milosti odsouzenému nakonec nekonala a tudíž nebyla popravčímu ani uhrazena. Několik zajímavostí: Timothy Evans, který ve filmu zoufale přesvědčuje kata o své nevinně byl posmrtně skutečně shledán nevinným - jeho dceru patrně zavraždil jeho soused John Christie, později odhalený jako sériový vrah. Blondýnka oběšená v závěru filmu, Ruth Ellisová, byla poslední ženou popravenou ve Velké Británii (1955) a o její kauze vypráví tento http://www.csfd.cz/film/13278-tanec-s-cizincem/ snímek. Britský systém oběšení zvaný "Long Drop", vypočítaný přesně dle fyzických parametrů odsouzených, způsobí okamžitou smrt, neboť se zakládá nikoliv na udušení, ale na zlomení vazu a je tak patrně nejrychlejší a "nejhumánnější" metodou popravy v celé historii hrdelního trestu. (08.02.2012)

Otec Alberta Pierrepointa tiež pracoval vo väznici ako kat. Jeho priemer bol 13 sekúnd. Albert to však zvládne i za 7,5 sekundy! Čas je dôležitý, je potrebné vybaviť to čo najskôr, kým sa nedostaví panika a zbytočné problémy. Film okrem výborného výkonu hlavného predstaviteľa zaujme príbehom i osadením presne do doby, kedy sa začína verejná mienka obracať a kat začína byť namiesto uznania terčom posmechu, urážok a ponižovania. Netušil som, že kat i film ako taký bude riešiť i vojnových zločincov z Belsenu a aj z tohto dôvodu bol pre mňa film ešte zaujímavejší. Okrem napínavých scén z väznice a popráv je nemenej zaujímavý i súkromný život kata. Herecký výkon T. Spalla je jedným z mnoha dôvodov prečo film vidieť, ale iste je tým najpresvedčivejším. 80%. (26.12.2013)