Příšery útočí

Již v útlém dětství jsem si rád četl Gulliverovy cesty a nejvíc mě bavila jeho „návštěva“ ostrova Liliput, kde se stal zajatcem jeho malinkých obyvatel. No a přiznám se, že hned po prvním shlédnutí potvor, které se tu objeví, jsem si na to vzpomněl. Samozřejmě že to nemá s tímhle filmem nic společného, ale to jen tak na okraj. Tenhle céčkový film se dá v klidu označit za hororový brak nejtěžšího kalibru, ale já se u něj svým způsobem i pobavil. Již úvodní scéna se ztroskotáním lodi a následnou záchranou několika trosečníků napoví, že nebudeme sledovat žádné veledílo. Špatná kvalita obrazu a kamery celkově je prvním impulsem zatratit tento kousek již v samém počátku. I následující děj-potažmo napsaný scénář v mnohých vyvolá kroutění hlavou, kdeže se mohl vzít podobný ostrov v Atlantiku. No vem to čert, logiku zde raději nehledat ( a to myslím v celém filmu). Neznámý ostrov však rozhodně není žádným rájem na zemi o čemž se přesvědčí postavy již během několika prvních minut. Překvapení v podobě žíravého jezera je asi tím nejlepším, co je zde k vidění. Jakmile se totiž na scéně objeví malí obyvatelé tohoto ostrova, započne masová nevole. Směšně vypadající kreatury nikomu hrůzu nenaženou, ale mě docela pobavili. Svým způsobem útoku jsem si hned vzpomněl na vesmírné Critters (nechci v žádném případě srovnávat). Diváci si však žádnou velkolepou show neužijí, protože jsou svědky pouze jakéhosi skoku maňáska, který kouše-škrábe ostošest. Ani se moc nedivím, že to mnohé znechutilo, ale mě to svou trapností spíš rozesmálo. Nic jiného se totiž ani nedá dělat, pokud si nechcete poškodit krční páteř neustálým kroutěním hlavou, jak tohle mohl myslet vůbec někdo vážně. Herecké výkony si Oscara určitě nezasloužili, ale rozhodně mi vadili méně, než otřesný český dabing. Jinak já měl možnost vidět pouze 82.minutovou stopáž a nedokážu si ani ve snu představit, že to v originále mělo 104.minut. Přes všechny zápory a že jich bylo požehnaně tomu dám průměrných 50%, protože větší chujovinu jsem už dlouho neviděl. Vážně jsem se u toho celkem nasmál a kupodivu ani moc nenudil…. (24.10.2011)

Hrůza.....pochybuji, že tento horror měl úspěch v 80-tých letech. Katastrofické herecké výkony, úděsné dialogy, .....a HORROR? To snad né? Creatury, byly rozkošné panenky, s velkými kukadly......občas někoho kously, ale to bylo vše.......Jediná dobrá scénka byla, když se žíznivý trosečník chtěl v potoku napít a místo vody tam byla kyselina. Takže se nám maličko rozpustil. Tohle bylo ale na celém filmu to jediné pozitivní :-) (08.02.2009)

Bola to úplná hlúposť, čo si budeme nahovárať, že? :) Ale musím uznať, že to bolo až také naivné, až to bolo dobré. Vzhľad príšeriek fakt nemal chybu. Keď som videl tých škľabiacich sa vlasatých liliputánov s veľkými zubami a svietiacimi očami, tak sa jednoducho nedalo nezasmiať. Ale hodnotiť to ako seriózny horor, to asi nie. (13.09.2010)

Myslím že postačí, když řeknu, že jde o první a poslední film tandemu Michael Stanley (režie, produkce) a Robert A. Hutton (scénář, kamera) a že jej u nás distribuovala společnost SMART, specializovaná na ten nejtěžší amatérský odpad (KREV ZA KREV, TEMNÁ KOMORA). Nevím odkud na imdb vyčarovali tu údajnou 104 minutovou stopáž, protože to co se objevilo v našich videopůjčovnách pod názvem PŘÍŠERY ÚTOČÍ trvalo jen něco málo přes hodinu a už v pubertě, kdy jsem si ještě stavěl na piedestal Mastorakisova béčka, mi to přesto přišlo neúnosně dlouhé. Dnes to ale klasifikuji jako zapomenutý trashový klenot a radím nenechat si v žádném případě ujít. (25.09.2005)

No potvůrky pravda jsou trochu jak kdyby je dělala Tofa Semily, n.p., ale jinak se film odehrává v úžasné přírodě a má skvělý hudební doprovod po celou dobu děje. Když k tomu připočítám scénu s rituálním shromážděním potvor u sochy na vrcholu hory a noční přepadení s páry svítících očí, tak ty čtyři hvězdy dám, z důvodu nějaké nevysvětlitelné sympatie tohoto brakového díla. (06.10.2008)