새드 무비
Sad Movie
Obsahy(1)
Snímek Jong-kwan Kwona vyprávý 4 příběhy o lásce, každý z jiného úhlu pohledu. První je o nebojácném hasiči (U-seong Jeong), jeho přítelkyni (Su-jeong Im) a jejich společném životu ve strachu z přítelova povolání. Druhý vypráví o pohledném malíři (Ki-u Lee) a "sněhurce" (Min-a Shin), která je do něho bezhlavě zamilovaná a bojí se odhlalit mu svou tvář, na které jsou jizvy z požáru, který o vlásek přežila. Další příběh je o rozvodovém poslíčkovi, který si vydělává jako posel špatných zpráv a snaží se sehnat peníze, aby se k němu jeho bývalá přítelkyně (Tae-yeong Son) vrátila. Poslední příběh nás zavede ke starostlivé matce (Jeong-a Yeom) s rakovinovým nádorem, kterou její syn (In-seong Lee) nemá rád, protože se mu nevěnuje. Když ale v nemocnici najde její staré deníky, dozví se jak moc ho matka miluje a že by pro něho udělala vše. Jak tyto příběhy skončí? (Káronoš)
(viac)Videá (1)
Recenzie (48)
Už názov hovorí, že toto veselý film nebude. I tak je tu humor, ktorý sa až v samom závere premení na to, čo na kórejských filmoch nemám rád - uplakané scény, ktoré nemajú konca. Cením si filmy, ktoré dokážu zabrnkať na city, ale musia vedieť kedy prestať. Napriek tomu som si takmer celý film užil. Mozaika vzťahov funguje, kórejci robia filmy s citom a aj v tomto (až v závere) smutnom filme si našli miesto na humor. Keď si odmyslím posledné minúty, tak mi film sedel a až záver ma dostal pred dilemu, či dať 3 alebo 4 hviezdy. Pochopím i priemerné hodnotenia, ale mám rád kórejské filmy a nedokážem ho odpísať len pre zopár sĺz navyše. Slabšie štyri hviezdy. 70%. ()
Přestože se to jmenuje Sad Movie, víc jsem se usmíval nebo smál, než byl smutný. Nehodnotím výš než 4*, protože: 1) Znám lepší jihokorejské filmy. 2) Přál bych si, aby jeden příběh skončil jinak. Nehodnotím hůř než 4*, protože: 1) Woo-sung Jung je můj oblíbený herec. 2) Líbili se mi Su-jeong Im (překvapení), Min-a Shin a trpaslíci. 3) Scéna, ve které dvě sestry sedí před televizí, jedna vypráví, přičemž druhá ji neslyší a směje se na vysílaném pořadu, je geniální. 4) Hudba z konce filmu je velmi pěkná (viz. trailer). 5) Celkově na mě film zapůsobil jako pohlazení. ()
Citové vydírání bylo na můj vkus horší, než jsem čekala. Navíc jsem se na začátku dobrou hodinu ztrácela v postavách, příběhů bylo až moc a jedna dějová linie navíc vůbec nesouvisela s těmi ostatními, takže mi to připadalo, jako když se dívám současně na dva filmy, které spojuje jen to, že jsou smutné. Nebylo to špatné, ale nechytlo mě to za srdce, jako se mi to u Korey obvykle stává. ()
Taká mozaika typu Love Actually, ale vzhľadom na názov filmu a kórejské tradície sa to nakoniec všetko ústredným štyrom párom poserie. V niektorých prípadoch do tých najtragickejších rozmerov. Na mňa najviac zapôsobil príbeh syna a matky. Potom ma bavil príbeh hluchej vďaka Min-ah Shin a príbeh požiarnika vďaka môjmu obľúbencovi Woo-seong Jeongovi. U Tae-hyeon Chaovi ma bavilo hlavne to, že nehrá zase chudáka ale tentoraz nezodpovedného flákača. Vyznenie jeho príbehu bolo ale najslabšie. Citového vydierania je tu tak akurát. Niektoré príbehy na mňa zafungovali a polovica ma nechala chladným a iba som bol zvedavý jak skončia. Výsledkom je mierne nadpriemerná melodráma s príbehmi, ktoré boli príliš chatrné, aby utiahli samostatný film a tak ich pospájali. 7/10. ()
Jsem trochu na rozpacích, ale tenhle film ve mně nezanechal vůbec nic. Nenudil mě, to zase ne, ale v životě už jsem viděla mnohem víc smutných filmů a ani ten smutek nemusely mít v názvu. Brečím skoro u všeho, ale teď nic. Nevím proč. Možná pro ten příšerně patetický konec. Možná má na tom podíl Im Su-jeong, která mi prostě nesedí a zatím nic, v čem jsem ji viděla, mě nechytlo za srdce. Sice to mohli vyvážit Jung Woo-sung a Shin Min-a, jejich dialogy znakovou řečí byly pro mě tím nejlepším, co ve filmu bylo. Ale bohužel... Nebýt jich dvou, tak by to bylo za dvě hvězdičky. Takhle ty tři dám, i když si to asi znovu už nepustím. ()
Reklama