Madlax

Bee Train přitlačil na mystické lajně, taktéž zvýšil počet hráčů, a především zvýšil otáčky v oblasti animační. Na Madlax se výborně dívá - ano, i na seriál;) - a díky madam Yuki se Madlax též dost dobře poslouchá, i když jsem si ze soundtracků ponechal méně skladeb než v případě Noir. Bohužel příběhově je to také podstatně víc psycho, takže ani po závěrečné epizodě nevím, proč se věci děly tak, jak se děly, a nejsem si ani jist, CO se to vlastně dělo. Což mi samozřejmě brání v tom, abych si seriál náležitě užil jako celek se vším všudy, ale nic to nemění na tom, že Madlax je opravdu k pomazlení a Limelda zrovna tak:) Ale o tom jsem mluvit nechtěl - spíš jsem chtěl zmínit, že vyprávění zabijáckých story v "bessonovsky pohnutém" stylu je opět v míře vrchovaté přítomno i zde a některé epizody - pohříchu už v rozjezdu seriálu - jsou skutečně mistrovsky zrežírované (největší orgáč je nepochybně Blue Moon). 80%, ale na celý seriál se opravdu znova dívat nebudu. (04.01.2009)

Občanská válka proti pařížskému tichu. Elegantní zabiják a nevinná studentka. Madlax staví na kontrastech, na akci i na psychice postav a stejně na konci přemýšlím nad mírou těžko vysvětlitelného zklamání. Proč? Předně proto, že tajemnou atmosféru prokládanou výtečnými epizodními charaktery nedokáže udržet až do samého konce. Než se osudová setkání a pravdy začnou uskutečňovat víceméně na jednom místě, funguje seriál zcela samozřejmě, postavy mě zajímají bez výjimky všechny a hudební doprovod sahá po dokonalosti. Ale v poslední čtvrtině jako by scénář ztratil soudnost a přepálí melodramatická zvolání, dialogy a pauzy daleko za únosnou míru, nemluvě o tom, že tolik očekávaná pointa je v první chvíli dokonce těžkou prohrou. Kývající se čtvrtou hvězdu tak nakonec drží hlavně dobře gradovaná předchozí část seriálu a přímé srovnání s o chlup slabším Noir. 70% (21.08.2011)

Koichi Mashimo mi po Noiru přivodil další ve všech směrech úžasný seriálový zážitek, narozdíl od příběhů Kiriky a Chloé mi Madlax přišel ze začátku trochu vlažnějšího ražení, pak ovšem nabral neskutečných obrátek a já hltal každou epizodu. Konec přinese velkolepé finále, nad kterým člověk může jen uznale pokývat hlavou, protože něco takového se opravdu nevidí každý den. (09.04.2008)

Pokud člověk překoná mírně pomalý začátek, kdy nastává menší chaos...moc postav a moc všeho...tak se dočká výborného příběhu s mystickou zápletkou. Už od začátku jsem si říkal, že mi to celkem dost připomíná NOIR (hudba, non-blood killy, všude samé ženské), no a pravdu jsem se dozvěděl až v momentě, kdy jsem okukoval bonusy :) Ten styl je prostě jedinečný. Co se hlavního záporáka týče, tak jsem trošku ulítlej na fanatické priesty typu...kurňa, nemůžu jmenovat jinak bych spoiloval (škoda ;-). Jinak vřele doporučuju bonus "SSS conversations", kdy SSS kontaktuje některé postavy ze seriálu a vede s nimi zajímavé diskuze...třeba Eleanor se nezdá :) (20.03.2007)

Tak Madlax je druhou částí gwg, nutno říci, že horší. Ano je tu spoustu zlepšení, co se postupů a scénáře týče, jenž konec nějak negradoval, hlavní záporák byl ke konci příliš průhledný a poslední díly na mě psůobily, že byly šity narychlo nebo málo promyšleny. Je ovšem možné, že se mýlím a nepochopil jsen správně konec a proto tomu ubírám, ale na hodnocení si stojím, ost má samozřejmě u mě plný počet, Yuki je bohyně nejen pro mě. Jako další zápor vidím, klišovitost některých postav, prostě mě to štvalo, třeba služka Eleanor. Nicméně, hodlám to shlédnout ještě jednou, tak uvidíme. (28.12.2008)