Anjel Pána

Jak mám Jirku Stracha rád, tady mi prostě ten styl nesedl. Ne že by to nebylo vtipné, to je, ale ty scény v nebi mi přijdou někdy až moc polopatické na humor, někdy trochu zavádějící, a samotný příběh má pro mne trhliny. Tím neříkám, že se mi film nelíbí, je příjemným osvěžením, Jirka Dvořák s Trojanem jsou velmi dobří, Zuzana Kajnarová mi tam krapet vadí s tím svým unylým výrazem, ale tak nějak celkově mám s touto pohádkou prostě problém ji přijmout za svou. EDIT: Asi nejvíc mi vadí jakási rozmělněnost a relativizace všeho. Vlastně zde neexistuje dobro a zlo - hříšník se může vždy napravit, čert pomáhá nebi, abatyše může omylem hloupého anděla do pekla, správce, klíčnice a rychtář jsou jen odevzdáni lidské spravedlnosti (přičemž úplatný rychtář tu spravedlnost představuje) s možností, že se mohou ještě napravit... Nevím, tohle poněkud ne tak křesťanské provedení, a už vůbec ne pohádkové, se mi vnitřně poněkud ekluje. Vlastně - dokáže mi někdo z těch, co hodnotili 4 až 5 hvězdami říct, jaké bylo sdělení pohádky, jaké ponaučení? (26.11.2012)

Na scénáři je trošku vidět, že má spíše původ v evangelickém prostředí, ale nezasvěcené ateistické české prostředí to asi nepozná (a stejně tak z druhé strany katolíci budou cosi povídat o komunistické výchově, přičemž budou zapomínat, že antikatolické a ateistické tendence česká společnost získala hluboko v 19. století, nemluvě o masarykovské republice). (24.12.2012)

Jiří Strach má prsty ve dvou porevolučních pohádkách, které za něco stály. V první si zahrál (Lotrando a Zubejda), druhou režíroval. Půvabné, vtipné, křesťansky nekřesťanské. Kvality celovečerních pohádkových klasik zdaleka nedosahuje a nad tím rozpočtem by jeden brečel, ale pod inscenační optikou a vzhledem k dlouhodobé pohádkové mizérii budu tentokrát blahosklonný. Třeba mi to jednou někdo přičte k dobru. (25.12.2006)

Dlouhé roky jsem se tomu vyhýbal, ale poté, co mě Strach nedávno rozsekal mistrovským filmem Klec, jsem se této pohádce rozhodl  dát šanci, a byl jsem celkem příjemně překvapený. Úvod v nebi mi sice přišel trapný a nechápal jsem, co tam dělají všechny ty narážky na bibli, protože dětský divák je nemá šanci pochopit (jediným vysvětlením tedy je, že jsou určeny pro dospělé publikum, což mi zase přijde zvláštní, protože jsem měl za to, že pohádky se mají točit primárně pro děti, nikoli pro jejich rodiče), ale po přesunu děje na zem mě to začalo bavit. Ten příběh je prostě fajn (byť inspirace Bočanovou klasikou je nepřehlédnutelná), obsazení je velmi dobré, má to hezkou hudbu, a opravdu mě bavilo na to koukat, takže už konečně chápu širokou popularitu, které se Anděl Páně už dlouho těší. (13.12.2021)

Strachův první Anděl Páně rozvířil tehdy naše veskrz dosti zkažené a (pod)průměrné pohádkové vody a přinesl vesměs pohodovou vánoční podívanou s nejedním scenáristicky zajímavým nápadem a náboženským odkazem. Bylo vtipné vidět kontrast mezi nadýchaně bělostným a na první pohled bezstarostným nebem a poněkud šedavou a morálně zkaženou zemí, které z černých hříchů nepomohl ani bělavý sníh. V některých scénách možná tvůrci trochu tlačili na pilu s humorem a odkazy na svaté a v závěru mě trochu překvapila reakce Dorotky vůči Maxmiliánovi coby tulákovi, nicméně i tak se jedná stále o kvalitní a mile natočenou pohádku. Slabší čtyři hvězdičky! P.S. Trojan s Dvořákem měli mezi sebou skvělou chemii. (24.12.2020)