Déjà Vu

Navzdory názvu, nezažil jsem během sledování ani jedinkrát onen pověstný pocit již jednou viděného. Déjà Vu je nadmíru originální podívanou, na které nejvíce oceňuji její obojetnost. Můžete si lámat hlavu nad všelijakými fyzikálními a jinými paradoxy, ale taky můžete všechny vyvstanuvší otázky hodit za hlavu a jenom si užívat parádně zrežírovaný akční thriller. S tou akcí to sice není tak žhavé jako v jiných Scottových peckách, jeho režie je oproti předchozímu Dominu vůbec velmi umírněná – příběh tu ovšem není jenom proto, že se to tak nějak očekává. Princip zařízení umožňujícího sledovat minulost sice vypadá děsně složitě, ale vše je nám hezky po lopatě, srozumitelně, vysvětleno (Denzelu Washingtonovi ostatně taky) a osobně mi nedělalo problém akceptovat také lehce bizarní romantickou linii, pravděpodobně hlavní příčinu „měkčího“ konce (nad odkazy k 11.9.01 a hurikánu Katrina jsem již však oči přivřít musel). Paula Patton je krásná a Denzel sympaťák, takže chemie mezi nimi funguje i takhle „na dálku“. Déjà Vu není natolik chytrým filmem, jak se místy tváří (aniž by nám cokoliv vnucoval), stále je však dost chytrým na to, aby dokázal naplnit i očekávání náročnějšího diváka. A pokud tohle dokáže film od první do poslední vteřiny zběsile zábavný, je těžké odolat nutkání zařvat radostí (a nemyslím tím zařvat jako zařvat, ale zařvat jako zakřičet). 85% Zajímavé komentáře: Douglas, Lateef, lachim, Indy, ]V[()Rt (17.12.2007)

Tak málo akce jsem u Tonyho Scotta opravdu nečekal. Nevzdal se svého oblíbeného vizuálního stylu úplně, ale nehnal ho díkybohu do nesmyslných extrémů jako v Domino. Příběh se točí kolem výbuchu trajektu a nalezené ženy poblíž, která však nebyla na lodi. To vše za pomocí blíže nevysvětleného přístroje, který dovoluje nejen pohled o několik hodin dozadu, ale také přenesení věci v čase zpět do chvíle, kterou právě sleduje. Bez akce, ale Tony není tak silný režisér jak by možná někdo čekal a filmu akce jednoduše chybí. Je to velká škoda, že se nevyužilo trochu víc Denzela Waschingtona a Jamese Caviezela, který je výborný šílenec, kterému bych věřil, že odpálí sám sebe i při minimální šancí, že to zasáhne toho koho chce zabít. (05.07.2007)

Cestování časem - minulost / budoucnost - paralely, jejichž prolínání je zajímavý samo o sobě. K tomu D.Washington a V.Kilmer jako agenti, na který ze stolice dohlíží T. Scott. To vše je (minimálně) 60% úspěchu filmu. O zbytek se musí postarat příběh, který se sice nevyhne menším ,,zkratům", ale celková atmosféra a napětí je dostačující. Dostačující pro toho, kdo nehledá logiku za každou cenu a chce se ,,jen" pobavit. Pravda - i já mám někdy problémy, ale každá snaha bejvá (většinou) odměněna.... (19.10.2007)

„Fyzika to nepripúšťa.“ – „A čo ak ide o niečo iné?“ Riža mi DEJA VU spomínal 2 roky a vždy, keď som mu čoraz nervóznejšie odsekol, že som ho stále nevidel, krútil hlavou. No, zasa až tak zle som neurobil. Je pravda, že pri pár scénach (napr. keď Adam Goldberg Denzelovi Washingtonovi vysvetľuje „tok času a dvoch línií, bežiacich vedľa seba“) som sa nasprostasto usmieval. Síce som nič nechápal, ale bavilo ma to počúvať a pozerať sa na dobre hrajúcich hercov. Bohužiaľ, takýchto labužníckych scén má ľúbostný teroristický triler málo (a všade vychvaľovaná „automobilová časová naháňačka" medzi ne nepatrí). Ku koncu je snímka čoraz bezradnejšia: vlastenecký terorista samopalom „očisťuje strom demokracie“, obézny (ale inak fajn) Val Kilmer „správňacky“ odvracia tvár od šialeného experimentu („Potom tu zhasnite.“) a pozrite, kto to vchádza na finálne miesto činu! Ale nie, som zbytočne krutý, nech už budete od spojenia Scott/Bruckheimer čakať čokoľvek, asi vás to prekvapí. Či už nedostatkom akcie alebo scenárom, ktorý sa snaží (bohužiaľ len snaží) pôsobiť inteligentne. Nakoniec zostal len charizmatický Washington, ktorý dosiahol zrelú pozíciu skúseného muža, ktorý je v Hollywoode v podstate bezkonkurenčný. Ďalším plusom je samotný pod-žáner "time travel" (napr. 12 OPÍC, trilógia NÁVRAT DO BUDÚCNOSTI, ZVIERACIA KAZAJKA, DOM PRI JAZERE, OSUDOVÝ DOTYK), ktorému síce nikto nerozumie (ani scenáristi), ale reči o predurčenosti, osude a životných rozhodnutiach nemôžu nefascinovať. Trocha. (01.11.2009)

Když jsem přemýšlel jak svůj komentář k tomuto filmu začnu, pomohl mě velmi výrazně komentář uživatele Sta, který nazačátku komentu píše, že je na tento snímek moc inteligentní a svůj koment zakončil, že četl Einsteinovu teorii relativity a další materiály. Škoda jen, že při své velké inteligenci nezjistil, že po skončení věty se píše velké písmenko. Takže! Na tento snímek jsem pěkně blbej a musel jsem se pekelně soustředit abych byl neustále v obráze a pochopil děj. Můžu si gratulovat i při mé malé inteligenci jsem to zvládnul i když zejména v prostřední časti filmu jsem měl co dělat, abych vše pochopil. Ještě vymaknější než děj byli akční scény. Automobilová honička ve dvou časvých pásmech byla originální každým coulem a v kině jsem nadšením málem spadnul ze sedačky prdelí na podlahu jak mě uzemnila její dynamika a perfetkní nasnímaní. Myslím si, že film má nevyužitý poteniconál v postavě zaporáka, který byl skvělý. Ostatně i špiclování soukromí je velmi zajímavé téma. Mluvit o tom, že Denzel Washington podal dobrý herecký výkon už tak zajímavé téma asi není. Bohužel pátou hvězdičku z mého hodnocení ukradl závěr filmu s tím si fakt tvůrci měli více vyhrát. Film skončil a zatímco uživatel Sta se odebere do postele, kde na něj čeká Einsteinova teorie relativity a další materiály. Já bych nejraději pozval na večeři krásnou Paulu Patton a snažil bych se o dobrou společnost, protože existují na světě mnohem krásnější věci než onanie nad svým egem. (18.01.2007)