Krádeže a vlámania

Film ukecaný, kecací, nic moc se tam neděje, kromě řešení mezilidských vztahů a vyhrocování jejich stavů. Sem tam se tam něco zaděje, ale není to nic moc akčního nebo přehnaně zajímavýho. Spíš se to celý táhne, než aby mě to bavilo. Ale zas ne že by mě to nebavilo. No ale filmy o nevěře, to asi není nic pro mě. Není nad Dr. Plzáka: zatloukat, zatloukat, zatloukat. Průměr. (06.04.2008)

Po druhé projekci jdu do plných, film mě oslovil nejen silným, komorním příběhem, ale i skvělým herectvím. Prvně jsem asi čekala něco trochu jiného, včera si to sedlo přesně. Zřejmě určen spíše divákům s určitou životní zkušeností, kteří už dobře vědí, že nic není černobílé. Ode mne za 5*, přesvědčili mě, žila jsem to s nimi. Robin Wight snad nikd nebyla lepší. Julie z Francie, kdo by ji nemiloval? (26.07.2022)

Film na mňa pôsobil veľmi rozpačitým dojmom a mal som problém ho vtesnať do pár viet komentára. Našťastie som naďabil na komentár Mattyho, ktorý to vystihol presne: "Minghella dobře zrežíroval to, co špatně napsal." Scenár bol, matematicky vyjadrené, príliš divergentný na to, aby jednotlivé postavy boli dostatočne prekreslené a jednotlivé témy aspoň náznakovo uzatvorené. Pri takom scenári nemajú ani dobrí herci veľmi čo hrať a bolo to na nich vidieť. Veľmi slabučké tri hviezdičky. (11.04.2011)

Dveře dokořán jsou evropským psychologickým filmem, do něhož zběhly postavy z filmů amerických, tuze nepsychologických. Postavy vyjadřují se výhradně kostrbatými metaforami, postavy, jejichž jednání je podmíněno diváckým očekáváním, nikoliv logikou a hlavně postavy, které nemlčí v momentech, kdy by mlčet měli. Do sebe zakuklená zápletka je nadto vláčí od osudového střetnutí k nešťastné náhodě a zpět, nedá jim chvilku oddychu, dějovost staví před věrohodnost. Chyběly mi (čím překvapuji sám sebe) dlouhé bezeslovné scény, podepřené pěknou hudbou a silnými hereckými výkony. Dveře dokořán mají jenom tu hudbu, která je navíc využívána tak, že ji nejspíš vůbec nezaregistrujete. O špatný film nejde především zásluhou Anthonyho Minghelly – ten dobře zrežíroval to, co špatně napsal. 65% Zajímavé komentáře: novoten, castor, Damiel, Crawler-D (27.09.2010)

Oproti "Anglickému pacientovi" nebo "Návratu do Cold Mountain" méně rozmáchlé ale o to působivější drama, rozehrávající známé téma setkávání lidí, pokoušející se nalézt lásku u lidí, které ani skoro neznají. V tomto případě se jedná o architekta, který už nezvládá život s přítelkyni a nevlastní dcerou trpící autismem a bosenskou emigrantkou jejíž syn vykrade firmu zabývající se architekturou a jejíž spolumajitelem je právě zmíněný architekt. Film stojí převážně na výkonech Judea Lawa a Juliette Binoche. Pozadu však nezůstává Robin Wright Penn ani chytrý scénář a citlivá režie. Škoda, že už se od režiséra nedočkáme žádných filmů. (07.01.2009)