Krádeže a vlámania

Touha po nalezení lásky ve spalující vášni bohužel naráží na neprostupnost šedivých betonových zdí okrajových částí města nad Temží, které snad jako by ani štěstí, nejenom v lásce, nikomu nepřály. Minghella tahá spoustu pravd o tom, jak může vypadat láska bez naděje z obyčejných dialogů, které však v sobě skrývají neskutečně podmanivé kouzlo, jež se snaží prodrat na povrch skrz bezkrevné kulisy industriální čtvrti plné albánských přistěhovalců. Dvě hodiny jsem poctivě skládal střípky pocitů, které se naplno scelily až při závěrečných titulcích. Tak silně, až jsem ochoten tu nevěrohodnou výpověď u kárného řízení pozapomenout. (28.10.2007)

Anthony Minghella filmovému světu chybí. Dveře dokořán se zprvu tváří jako další Na dotek, ale v průběhu se mění do více sociálně dramatického pojetí. Podivnost mezivztahového chování je ale u hlavních hrdinů podobná, obzvlášť pak v samotném porovnání Jude Law vs. Jude Law. Právě to podivné chování, které však z hlediska motivace postav funguje bezchybně, dělá z filmu zajímavý zážitek a z Juda Lawa herce, na kterého se prostě pokaždé rád dívám. 7/10 (16.07.2016)

Po druhé projekci jdu do plných, film mě oslovil nejen silným, komorním příběhem, ale i skvělým herectvím. Prvně jsem asi čekala něco trochu jiného, včera si to sedlo přesně. Zřejmě určen spíše divákům s určitou životní zkušeností, kteří už dobře vědí, že nic není černobílé. Ode mne za 5*, přesvědčili mě, žila jsem to s nimi. Robin Wight snad nikd nebyla lepší. Julie z Francie, kdo by ji nemiloval? (26.07.2022)

Zkušenou režii Anthonyho Minghelly rytmizuje Underworldí elektronika, nicméně ani nadstandardní obsazení si úplně neporadilo s odtažitou "intelektuálštinou" scénáře a neživotnými, do sebe (= do prázdna) zahleděnými osobami, jejichž umělost podtrhly vystupující postsynchrony okázale šroubovaných myšlenek či metafor. Lepší 3 * (07.06.2024)

Anthony Minghella byl velký režisér a jeho předčasný odchod z důvodu smrtelné nemoci ochudil divadelní, operní a filmové scény o perspektivu, která není lehce k mání. Breaking and Entering potvrzuje kvality režiséra jak volbou filmových obrazů, hereckými výkony a hudbou, tak i příběhem, který dovede ponořit do hloubky psychologie postav, ale zároveň poutavě vyprávět. Setkání s Minghellou je pro mě vždycky zážitek. (06.02.2011)