Krádeže a vlámania

Po druhé projekci jdu do plných, film mě oslovil nejen silným, komorním příběhem, ale i skvělým herectvím. Prvně jsem asi čekala něco trochu jiného, včera si to sedlo přesně. Zřejmě určen spíše divákům s určitou životní zkušeností, kteří už dobře vědí, že nic není černobílé. Ode mne za 5*, přesvědčili mě, žila jsem to s nimi. Robin Wight snad nikd nebyla lepší. Julie z Francie, kdo by ji nemiloval? (26.07.2022)

Takýto typ filmov je v súčasnosti, už od dôb prvého Innarituovho filmu, veľmi populárny. Prepletené medziľudské vzťahy v moderných megapolách, ľudia, ktorí hľadajú samých seba uprostred mestskej džungle, nádych v tomto prípade európskeho artu a nejaké superstars v hlavných úlohách. Lenže podľa mňa je scenár mierne nedotiahnutý a tento pocit umocňuje vo mne strih, ktorý film ešte viac rozbíja. Tie tržby budú odrazom nie len komerčnosti súčasného publika, ale aj mierneho sklamania Minghellových fanúšikov. (08.10.2012)

Název by měl být spíš Zavřené okno než Dveře dokořán. Londýn, náhody, pozorování, Law, Binoche a Minghella spřádající jako pavouk sítě osudů a hrající hru na kočku a myš s divákem v malém filum ve velkém městě. ALE ten krkolomný twist na konci je totálně neuspokojivý a nevyrůstá z podhoubí, které Minghella celou předcházející stopáž krůček po krůčku pěstoval. I tak vás B and E nahlodá a položí otázky, které si odmítáte klást. Mrazivé, pravdivé a civilní intermezzo v životě jednoho architekta. A ta věta o metaforách? Ještěže v přítmí sálu nebylo vidět, jak se červenám. 70% (22.04.2007)

Je to ze života, má to co říct, není to nic prostoduchého, je to skvěle technicky zvládnuté,... ale mě to prostě nezajímá. Nejspíš nejsem odpovídající věková kategorie, které to je určeno, ale nedovedu si představit, že by mě podobný film bavil třeba i ve čtyřiceti. Objektivně paráda, subjektivně nuda o ničem. 55% (11.04.2017)

Dvere dokorán sú naozaj skvelým dielkom, tou poslednou labuťou piesňou Anthonyho Minghellu, ktorá v sebe nesie všetky prvky, ktoré počas svojej kariéry Anthony ako tvorca využíval. Film nepôsobí veľkolepo ako anglický pacient, alebo návrat do cold mountin, ale spôsobom akým sú postavy vytvorené a prenesené na plátno je nezabudnuteľný. Aj napriek malému počtu postáv, každá dokáže pôsobiť komplexne – ako niekto kto žije vo svete, má svoje starosti aj radosti. Práve tieto starosti a radosti a ich vzájomné prepojenie sú tou hlavnou témou, ktorú Anthony v tomto filme sleduje a vychádza mu to. Film nemá slabšie miesto a je vystavaný na skvelých hlavných aj vedľajších výkonoch. Binoche so svojim srbským prízvukom je dokonalá. Film sa nezaoberá zbytočným moralizovaním a snaží sa skôr zamerať na vnútro postáv. Na snahu niečo cítiť, objaviť svoje šťastie, bez toho aby si postava na začiatku uvedomila, že šťastie mala celý čas pred sebou. Všetky vzťahy sú do detailu premyslené a ja osobne som mal na konci pocit, že som sledoval naozaj silný skutočný príbeh, ktorý viacej ako na zlobe a nenávisti staval na správnych a nesprávnych rozhodnutiach a hlavne na nádeji. Veľmi pekný film, ktorý rozhodne poteší každého, kto aspoň trocha vyznáva filmy, kde je stred príbehu dakedy dôležitejší ako jeho koniec. (01.11.2010)