Stopy zločinu: Alibi jako řemen

Na jednu stranu je Alibi jako řemen spíše laciná krimi, na druhou stranu tyhle české socialistické detektivky mají své kouzlo. A herecké obsazení je výborné, takže jako odpočinkový film - proč ne?. První část: http://www.youtube.com/watch?v=hU7BKvexvN4 a po ní další tamtéž. (06.02.2013)

Běžná dobová detektivka. Poctiví vyšetřovatelé, nehorázní gauneři, a dobře spolupracující uvědomělí občané. Tu a tam to jakoby zadrhne, aby se ukázalo, že vše nejde tak hladce, ale jinak je směr k hledání pachatelů jistý. A tak zločinci jdou za mříže, policie v klidu dořeší případ, a divák by měl být spokojený, že žije ve společnosti, kde je tolik správných občanů na všech možných postech. Pro diváky z Brna je zajímavé nakouknout do dobové kulisy města. (27.06.2013)

Loupež klenotů, vraždy, pokus o vraždu krásné Hudečkové - člověk by řekl, že to musí být akční jízda, ale pravda je taková, že Bartoška a spol. jen chodí a někoho se na něco ptají a celé to je tak nudné, že jsem u toho málem usnul. Probral mne pouze moment, kdy se objevila na scéně učitelka Líbalová ( Marcela Chlupová), která jako víla v košilce věšela prádlo. Akční závěr, kdy detektivové naskákali na vraha byla klasická česká parodie. (04.08.2018)

Seriál Stopy zločinu je takový "Malý pitaval z brněnského města". Místo Prahy se zločiny odehrávají v Brně a sympatičtí vyšetřovatelé Bartoška, Hašek a Navrátil případy řeší se vší vervou. V tomto příběhu jsou na stopě zlodějovi klenotů a zároveň i vrahovi v jedné osobě. Zejména svérázný a drsný poručík Borecký v roli Oldy Navrátila se s nikým moc nemaže :). Škoda jen špatně namluvených postsynchronů, kdy hlasy všude znějí jako z nějaké místnosti. Potěšila rolička mého prastrýce Václava Kyzlinka, který si zahrál kádrováka Paloučka. (15.08.2020)

První případ brněnského Cowleyho Brouska a jeho soudruhů profesionálů. Bartoška a Navrátil korzují v rámci vyšetřování po svědcích jak Mikuláš s čertem, aby na konci lstivě zaklekli na pachatele jako kdyby to byl něžný obr Floyd. Z monotónního užvaněného obsahu a patřičně šedé socialistické formy na mě vysvitly dva nepodstatné detaily. Sexuální apatie Bartoškovy postavy, když mu ex chystá koupel a on vytuhne na křesle (není se co divit, když vypadala jako jeho matka) a modrá nástěnka v policejní kanceláři hned vedle mapy Brna v měřítku 1 : 15 000. Verbal Kint by u ní byl naprosto bezradný.. (14.10.2020)