Arkangel (S04E02)

Ono to je v zásadě fajn, až na to, že líp se těmhle parental-controlling sračkám věnuje skvělý Men, Women and Children o ňákej ten rok starší a ňákej ten parník lepší (třeba ten filmově plynulej videopřenos ze "zrakovýho nervu" přímo na tablet je trošku jak z pohádky Jak šla technologie na vandr). Jak už tady někdo řek, ono to skončí nějak tak, jak by člověk už někdy na začátku odhad, že to skončit musí, a nic moc novýho to pak už nepřinese. Vlastně to ani zas tak moc nevadí, furt to neni nic proti ničemu, ale v rámci BM jsou rozhodně lepší díly a v nich i líp vykonstruovaný nápady - to nemohu říct. Pokud se ale někomu líbí tohle a zároveň ještě neviděl nic dalšího, co by se týkalo podobnejch témat, ať si pustí ty Men, Women and Children nebo třeba Disconnect - a to ho musí odpálit. (27.02.2018)

Hodně pěkně zpracovaný námět přehnané rodičovské péče s dopomocí technologie budoucnosti. I když mi to nesedí na 100% a obě postavy mi přijdou dost nesympatické, tak za extrémně uspokojivé finále tomu musím dát 5 hvězd. To jak se ve mně postupně vařila ta nenávist až nakonec vybuchla společně s hlavní postavou bylo nepopsatelné. 8.5/10 (20.11.2022)

Láska + přecitlivělá starostlivost = iParenting_1984 2.0 aneb když výchovu nahrazuje kontrola. Nesporně jedna z nejobyčejnějších epizod (navíc je jasné nejen k čemu to směřuje, ale i kudy se to tam dostane), ovšem právě ona "všednodenní obyčejnost" a dilema každého rodiče při hledání hranic "kam až při výchově/kontrole/důvěře zajít" jsou největšími přednostmi. (03.01.2019)

Brooker tady pracuje s jedním z těch aktuálnějších témat čtvrté řady a tepe do přehnaně starostlivých a kontrolujících rodičů. Zápletku samozřejmě protáhne těmi nejhoršími možnými variantami, zároveň to ale díky několika scenáristickým kličkám nepřehání ve vyloženě groteskní dystopii, např. program s čipem není běžně rozšířený, ale je pouze ve fázi testování, takže v okolí ústřední dvojice matky a dcery jej nikdo další nevyužívá. O režii se tady postarala Jodie Foster a rozhodně se nemá za co stydět (29.09.2023)

Další epizoda se skvělým námětem, kterou bohužel zase zabilo její zpracování. Postava Sarah mě ke konci tak strašně lezla na nervy, že jsem jí ve finále přála jenom to nejhorší. Což asi úplně nebyl záměr tvůrců ... Nějak mi připadá, že se z Black Mirror vytrácí ten dokonalý zvrat a luxusní pointa, která nechá diváka ještě hodně dlouho přemýšlet. (09.08.2019)