V/H/S

1. poviedka – Rozbeh pripomína párty so Stiflerom z Prcičiek, no nakoniec sa to zvrhne na zábavu so šialeným dievčaťom, ktoré neustále opakuje jednu vetu. Priebeh prvej časti je pomerne nezáživný, no na motelovej izbe sa pomaly začne rozbiehať krvavá jazda. Škoda len, že sa pri nej hrdinovia správali ako hlupáci. 2/5 ___ 2. poviedka – Debata páru v motelovej izbe o podivnej dievčine, ktorá im klopala na dvere, vytvorila celkom slušnú hororovú atmosféru. Nočné návštevy neznámej osoby však boli skôr smiešne než desivé. Kým sa začalo niečo skutočne diať, bol už koniec. 2/5 __ 3 . poviedka – Výlet do lesa pripomína klasický slasher, dokonca aj postavami, pri ktorých nechýba promiskuitná blondína a nerd. Rozbehol bol sľubný, no celá zápletka s vrahom, ktorého nevidno na kamere, nedáva vôbec zmysel. 2/5 ___ 4. poviedka – Videochat dvojice ľudí sme už v hororoch videli nespočetnekrát. Tento nebol originálny, ani zábavný a podstata lovca žien nebola nijak objasnená. Najslabšia časť celého filmu. 1/5 ____ 5. poviedka – Obyčajná halloweenska noc sa zmenila na boj s podivným kultom, ktorého rituál nemali hlavné postavy radšej prerušovať. Celkom slušná atmosféra, no slabšie ukončenie. 3/5 (28.03.2022)

Strašně nevyrovnané a velmi často i hodně blbě koncipované buď scenáristicky (čekat 20 minut na podřízlý krk a nečekanou pointu je trochu moc), nebo formálně (už jsem čekal, kdy si tu kameru strčí do análu a půjdou na záchod, kde na ně vyskočí Piranha). Ale první, třetí a pátá povídka jsou rozhodně fajn (přinejmenším to v nich hezky čvachtá). U zbytku záleží spíš na osobním vkusu a tendenci okousávat si nehty u všeho, kde je málo světla a někdo křičí. (11.09.2012)

Představte si film, u jehož sledování vám svírá hlavu epileptik při záchvatu. Ono by to bylo i docela originální s nadprůměrnými, sugestivními momenty, kdyby tu kameru nedržel nějaký kripl s Parkinsonem, kterému pro hezkou chvilku stačí, aby si ho jen tak chytil do ruky a čekal na vyvrcholení! U tohoto poskakujícího zvěrstva to Mistrovství světa v třepání s kamerou skutečně vyvrcholilo a zážitek je téměř až bolestivý. Když jsem po sto šestnácti minutách odtrhl zrak od obrazovky a setřásl ze zad toho pacienta s padoucnicí, ještě asi tak hodinu se mi klepala realita a sem tam i vypínala. Mám teď akorát tak chuť připojit vynálezci těch zasraných nalezených futyčů ke spánkům elektrody, pustit proud, vozit jej přitom v traktoru bez tlumičů tak dvě hoďky po rozoraném poli a za neustálého bičování ho nutit počítat brázdy. (25.09.2012)

S obavami pred ďalším obohratým dielkom v štýle ,,first person shoot,, som sa pustil do audiovizuálneho zdieľania filmu V/H/S. A môžem len chváliť. Je to jeden z mála found footage hororov, kde je kamera naozaj, teda lepšie povedané viacmenej súčasťou deja. Na minimálnej ploche sa dočkáme scén, kde sa kamera nelogicky tlačí tam, kde by sa nikdy nepoužila. Samotné poviedky sú preto vizuálne pôsobivé a ich obsah možno označiť za mierne nadpriemerné. To, čo ich povyšuje na vyššiu métu je aj reálne herecké podanie postáv ( hlavne vyzdvihnem ich stretnutie s následným nebezpečenstvom, pri ktorom vyšilujú tak, ako by sa asi správala väčšina priemerných ľudí, až to v niektorých scénach vyvolá znepokojivý pocit ). Creepy horor, ktorý vie. (20.08.2014)

Povídkové found footage, které má velmi slušné, ale trochu kolísavé grády. Jedná se o pět povídek s naprosto různou tématikou i zpracováním (různí režiséři). Za sebe musím říct, že, až na tu s párkem v motelu, jsem byl se všemi více či méně spokojený, takže suma sumárům 80%. Za pozornost stojí tato pobodně koncipovaná, ale na úkor hororovosti těžce úchylná trojpovídka. (07.12.2012)