Na konci všetkých vojen

Příběh dle skutečné události. Skupina anglických (ehm. skotských) vojáků je během druhé světové války zajata a odvelena do japonského zajateckého tábora. Zde, ať chtějí nebo nechtějí částečně přebírají základy bušidó, japonského kodexu rytířství, kde trest je poctou. Velmi zajímavý válečný film, který se podobně jako např. Tenká červená linie více než válce věnuje vnitřním pocitům zajatců a jejich věznitelů... Ač obsazení nehýří hereckými hvězdami (až na Kiefera Sutherlanda a Roberta Carlyle) všichni podávají skvělé herecké výkony, jejich strádání cítíte na vlastní kůži. Velmi mě svým výkonem překvapil Robert Carlyle, který si střihl skvěle roli majora Campbella, odpůrce japonského režimu do poslední minuty. I jeho postava prochází bouřlivým vývojem, zvlášť ke konci filmu je jeho výkon velice emotivní. Také Kiefer Sutherland a mladý Ciarán McMenamin skvěle stvárňují "přijímání" kodexu cti ... (02.06.2004)

Most přes řeku Kwai, co nepřešel Tenkou červenou linii.. Že japonský zajatecký tábor není apartmá v hotelu Ritz, už asi není třeba zběhlému divákovi vysvětlovat, ale Cunningham, který dostal k dispozici docela kvalitní herecký materiál, dlouhou dobu nedokáže vykreslením duchovního i fyzického soužení vtáhnout diváka do hry. Bible, Platón a citování z Shakespeara probouzejí bez emočního náboje výší míru empatie ztěžka. Nutno však podotknout, že od mimořádně silné scény s ukřižováním („Do it!“) se snímek o naději a víře v nelidských podmínkách alespoň zdařile vyškrábe do výše kolen Davida Leana.. (08.06.2012)

Neubránil jsem se porovnání s totožným snímkem Temný úsvit. Ale ono je to velmi težké, i když oba snímky jsou ze stejného prostředí, zde se spíše pojednává část, kdy je příběh vyprávěn jedním ze zajatců. Film velmi hezky střídá pocity štěstí a radosti, s těmi opravdu ukrutnýmy. Robert Carlyle mi zrovna moc nesedl, jelikož hrál takového bezmocného člověka, který se s osudem vypořádával po svém, ale roli zvládl skvěle. Za to chrabrý Yankee v podání charizmatického Kiefera Sutherlanda byl výborný. A nesmím opomenout pro mne neznámého Ciarána McMenamina, který by si zasloužil nějakou menší cenu za svůj výkon. "Věnováno památce kapitána Ernesta Gordona". (21.06.2008)

Nevelký film o partičce skotských vojáků (a jednm amíkovi) v japonském zajateckém táboře. Jak to už u podobných filmů bývá dočkáme se spousty až na za mezní kraj dovedených scén obrazu války. Díky obsazení je navíc na co se dívat. Bobby Carlyle tradičně skvělý, Kiefer rovněž a Mark Strong na sebe strhával pozornost kdy jen mohl. (07.07.2010)

Tak hned ze začátku bych rád uvedl, že nemám rád filozofii a ty kecy kolem ní a film byl "filozofií" pěkně protkán. Dále bych rád upozornil, že nevěřím, že se děj v této podobě skutečně stál. Ne, že by byl film zas takový průšvih, ale ty filozofický žvásty mě nudily a neskutečně deptaly, celý film tím naprosto odrovnaly do prachprostého podprůměru. Myslím si, že každý by v dané situaci volil cestu odporu dle Roberta Carlyleho a 100% by se neuspokojil s kecama nějakého sofistikovaného řečníka. V tom vidím ten rozkol, ale jak jsem psal, chyba je na mé straně a proto na to upozorňuji. Herecké výkony jsou lahůdka a moc se mi líbily, hlavně teda Carlyle byl famózní. První půlka filmu se mi hodně líbila a dost mě překvapila, leč půlka druhá byla hrůza. Škoda škoda, protože film je super, ale vnitřně bojuji se scénářem, kterému bych s chutí dal hodnocení odpad! kdyby ovšem nebyl dle skutečné události. Tak musím věřit tvůrcům, že jde o skutečný námět a hodnotit film jinak. Takže jak jsem psal kdyby byl scénář vymyšlený film jde okamžitě mezi 1 až 2 hvězdy, ale že je námět dle skutečné události hodnotím film jinak a to hlavně kvůli hercům a začátečnímu napětí a tlaku. (09.01.2006)