London

Přítomnost Jessicy Biel a Chrise Evanse v charakterově poměrně náročných rolích je vcelku diskutabilní, ale i přesto je zvládli docela obstojně. Bohužel jaksi zůstali ve stínu vynikajícího Jasona Stathama, který opět rozsévá dávky neskutečného charismatu a jeho barvité líčení návštěvy sadomasochistického salonu či „přednáška“ o mužské erekci jsou scénáristické perly, které si žádají opravdového herce, kterým Jason bezesporu je. Bohužel debutující režisér Hunter Harris pojal celou záležitost jako ryze smetánkovou záležitost (luxusní byty, drahé oblečení, spousta alkoholu a kvalitního kokainu), čímž film získává poněkud snobský nádech a v mnoha ohledech působí jako zbytečná póza, do které jako by ani příběh konce jedné velké lásky (plné sexu, mejdanů, pseudo-sofistikovaných debat a následných hádek) snad ani nepatřil a za předpokladu, že se vlastně nic nevyřeší a závěr odpovídá standardům, jedná se víceméně o (ne)tuctovou romantiku. (20.08.2006)

Příjemná komorní konverzačka s ojedinělou atmosférou o vyrovnání se s rozchodem, která má fakt vymakanou prostorově snímající kameru. Film není o Londýně, nýbrž o holce jménem London, kterou si střihla Jessica Biel... a řeší se tu takový ty stěžejní vztahový konflikty, takže je snadný se v tom najít. Nejvíc to ale rozbíjí přítomnost Jasona Stathama s parukou, kterej si krade celej film pro sebe scénou o impotenci a vyprávěním o návštěvě S/M salónu (z jeho úst to zní fakt nečekaně). Naštěstí ho rejža nenechá jenom žvatlat a na konci si taky bouchne. (05.01.2011)

. „Tahle posedlost všechno vyjadřovat slovy.-To není o slovech. - Ne, tohle je o slovech.“ Velká láska a ještě větší žárlivost a logický důsledek této kombinace. Nicméně s bolestí se dá vyrovnat, pokud se řádně rozebere. A ideální místo je sociální zařízení (není to paneláková velikost) na večírku, kam Syd nebyl sice pozván, ale v zoufalství se vecpal, navíc si na WC přivedl toho správného parťáka na pokec a kokain. A k tématu rozchodu, patří i láska, sex, smysl života, Bůh, vztek a hlavně ta bolest. „nech mě dát ti nahlídnout do mého života, do mojí zasraný bolesti.“ Velmi zvláštní film, plný slov. Odehrávající se v komorním prostředí domu plného lidí .„Pamatuješ si věty, které ti lidi řeknou. Zavrtají se ti do mysli jako výstřely zranění, které se nikdy nevyléčí.“. (12.03.2006)

Jak může být v popisu, že to je dráždivý film? Po 30 minutách máte jejich nadávek plný kecky a Stathamův monolog tomu jen nasadil korunu. Pak se jen v duchu modlíte, kdy s tím přestanou a začnou chvilku mluvit slušně. Upřímně, nedočkáte se toho. Určitě to má i svoje příznivce a já právě přepisuji komentář, protože jsem až na několikátý pokus prohlédla smysl. Je to dokonalý pohled na živoucí trosku, kterou z "normálního" dospělého muže udělala jediná žena a slepá láska k ní. Syd nepředstavoval sice ukázku typického a normálního přítele, ale přesto si nezasloužil, aby s ním tohle udělala jedna žena, která s ním nejednala fér. Chyby a špatnosti se dají hledat na obou stranách. Postava London je jednoduše hezká svinská mrcha, jenž se v minulosti snažila manipulovat s mužskou tvrdohlavou vůlí někam, kam nepatřil. Mrcha s neschopností diskutovat o problému či přijmout jiný názor. Jen (s)prostý smutný příběh toho, jak se dokáže někdo chovat k druhému jako ke kusu hadru či neviditelné osobě postrádající ducha a city. Tohle je příklad toho, jak to může skončit. (05.06.2012)

London opustila Syda. Není se čemu divit, protože Syd je pouze afektovaný zfetovaný hezounek přesvědčený o tom, že spapal veškerou moudrost světa. Taky přitom všechny (hlavně London) neustále uráží a velmi nepříjemným způsobem na ni žárlí. Syd se však půl roku po rozchodu vetře na rozlučkový večírek s London a ona mu (mezi neustálým otravným mluvením šňupající mládeže) dá (proooč?) druhou šanci. Kdyby v této blbosti nehrál impotentní Jason Staham (používající evidentně účinný prostředek pro růst vlasů), tak bych to ani nedokoukal. (14.04.2009)