Lincoln

Přiznám se, že Spielbergovu "biografii památné politické chvíle" - zákulisní boj o prosazení 13. dodatku v Ústavě - plně cením až teď na druhou projekci. Za nádherný komorní vizuál, prvotřídní herectví, skvělý vhled do machinací ve sněmovně, situace za války a osudové hodinky demokracie, tj. nezměrných nároků kladených na jednu velikánskou postavu historie - ve snaze oddálit mír ve prospěch konce otroctví, nehledě na výkřiky o "znegření Ameriky". Látka to není nejlehčí a slušela by regulerní intermise, film je pochopitelně podhodnocen, vyžaduje zájem o téma a stoprocentní pozornost, ale ve vší vážnosti zvládá být zároveň mile humorný (taktika funkce za hlasy, historky, urážky a hašteření poslanců), v součtu top filmařina a Day-Lewis nad zlato. (30.01.2019)

|| Scenár: Tony Kushner | Hudba: John Williams | Produkcia: Steven Spielberg, Kathleen Kennedy | Distribúcia: Touchstone Pictures, 20th Century Fox | Štúdio: DreamWorks, 20th, Reliance, Participant, Amblin, The Kennedy/Marshall Comp. | Rozpočet: 65 miliónov $ | Tržby: 166,045,805 $ || Môže to byť z historického hľadiska akokoľvek hodnotné, ak to nefunguje ako film. Tak obludnú nudu som už dávno nezažil - to aj hodiny dejepisu boli viacnásobne záživnejšie. (25.01.2013)

V něčem mi vlastně Lincoln nepříjemně připomenul (před)loňskou vyhypovanou senzaci Černobílý svět. Zřejmě svým ostentativním lpěním na tom, že černá a bílá, pravda a lež nemají žádné odstíny. Spielberg natočil film, při jehož sledování se mi vybavil Eliadův koncept absolutního epického času. Není to historické drama. Je to mýtus. Mýtus, v němž se politici rozpadají na osvícené progresivisty, hysterické tmáře a bezpáteřní "váhavce". Mýtus, v němž se neptáme, co hlavní postavu motivuje k tak odhodlanému postoji, co jí žene kupředu, protože sama hlavní postava je absolutní pravdou (i když naznačuje určitou vnitřní rozeklanost, film ji nikdy nenechá převážit a narušit státnickou auru). Lincoln si nemohl přát lepší formu, než jakou mu vtiskl Daniel Day Lewis - pomalý, rozvážný, rozšafný, nekonečně laskavý a přitom přesvědčený a přesvědčivý do morku kostí. Spielberg se k postavě chová s nápadnou ikoničností - to, jak jí umíšťuje do záběrů, jak využívá významotvorného světla, to nás jen utvrzuje v tom, že před námi nestojí Lincoln smrtelník, ale Lincoln-ikona. Když pak prezidenta dostihne smrt, vytasí Steven barokizující záběr, v němž je život temnotou a smrt světlem ("Odešel do Věčnosti"). Hagiografie svatého, a to včetně struktury vyprávění - expozice odhalující svět v nerovnováze / osvícení skrze sen / náprava / mučednická smrt (něco, co dobře funguje od středověku, přes mesianismus, sorelu až dodnes). Nevysmívám se tomu, nezpochybňuju to, už jsem viděl zbožštěné jiné lumeny s daleko větší mírou diletantismu a u Lincolna mě to neuráží. Ani se mě to ale nijak nedotýká. Tohle je film-rituál pro věřící, ať už "lincolnovce", nebo "spielbergovce", kteří se budou předhánět ve chvále toho, jak narativně i formálně brilantní to je (a skutečně je). Neupírám mu vizuální podmanivost klasického umění, ani vypravěčskou bravuru, s jakou do koženého rámce poslaneckých rozprav vnáší Spielberg humor a dovedně střídá časoprostorové plány. Ten film je ale profesorsky studený, v některých oheldech zjednodušený, vyhýbající se skutečným problémům... musím se trochu usmívat: když Lincoln uplácí demokraty politickými trafikami, aby mu šli na ruku, shodneme se, že dělá správnou věc (protože zastupuje pravdu, "je to dávno", navíc je to natočené jako komedie). Když ale hrdina Dne zrady dělá totožnou věc, je to odporný pragmatismus, špína, hnusná politika a američtí kritici píší o filmu, který současná Amerika nepotřebuje. Současná Amerika určitě potřebuje Lincolna a pevný žulový mýtus. Já jako divák nic podobného vidět nepotřebuju, i kdyby to mělo sebe-virtuóznější formu. Je to z mého pohledu sebe-potvrzující ideologická nuda, která se brání jakýmkoli pochybám tím, že je vymýtá stokrát viděnými schématy, kterým dojem výjimečnosti dodávají elitní herecké tváře a osvědčenou strukturou vyprávění. Takový film mi ale není schopný nabídnout nic životného, jen zívající propast odstupu od dokonale koherentního a uzavřeného světa mýtu. With all due respect, mr. Spielberg. (11.01.2013)

Nuda, nuda, nuda....dost jsem litoval, že jsem při výběru filmu vybral zrovna tento. Tak nezáživný film, plný zajímavých herců, výpravy...... jsem dlouho neviděl. Raději bych shlédl dokument, který by se snažil přiblížit okolnosti podepsání 13. článku ústavy. Dle mého názoru to chtělo rozbít nějakou vedlejší linií, např. retrospektivou života Lincolna, jeho mládí, dospívání, proč se tak zaobíral otázkou otroctví, co ho k tomu vedlo, jaké měl zážitky, jací byli jeho rodiče apod. Ve filmu vidíme Lincolna už ve stáří, víme o co se snaží, ale abychom znali jeho motivaci a dozvěděli se o této velké postavě historie víc - to mi chybělo hodně. (27.01.2013)

Člověk sleduje tuhle dějepisnou interiérovou nudu a říká si co chvíli: "kam se sakra poděla ta Spielbergova dynamika a dravost v jednotlivých záběrech, kde je drajv" ? Lincoln je krásně natočená věc, solidně odvyprávěná s pevnými historickými základy. Daniel Day-Lewis je opětně strhující. Nicméně filmy jako je tenhle musí být alespoň trochu pro diváky, tedy dobře uchopitelný (resp. nesmí být nudný a zdlouhavý) a to se tentokrát nepovedlo ani trochu. (24.04.2014)