Tiger a sneh

Někomu můžou Benigniho střeštěnosti a hraní lézti na nervy a býti trapné, ale mě naopak svým projevem okouzluje a zdá se mi originální a svůj. Je mi sympatická i účast manželky v jeho mnoha filmech, ač se jedná o malou protekci, tak jistě zasloženou, protože ona se do těch jeho filmů příjemně hodí - má charisma a kouzlo osobnosti. Tygr a sníh je o lásce, která hory přenáší. Je roztomilým způsobem neopětovaná, ale ne úplně. Benigniho ukecanost jak ji známe je zase v plném toku a když přestane mluvit jeho výraz hodně zesmutní, takže Roberto mluv a toč, protože já se bavím. A pohled na tygra v obložení sněhových vloček se nepoštěstí vidět každý den. (22.07.2010)

Na film Tygr a sníh jsem se hrozně moc těšila. Jenže ouha, stejný režisér, stejné hlavní role, stejná zápletka, stejná pointa, jen různé časové období děje filmů. Roberto Benigni mě sice opět dokázal rozesmát, ale jinak mě hrozně zklamal. Není nic horšího, než když autor, kopíruje svoje vlastní dílo. (08.03.2012)

Pokus Roberta Benigniniho o nakrútenie podobného filmu ako Život je krásny (s ktorým zožal v roku 1998 obrovský úspech) je evidentný. Avšak, treba poznamenať, že toto kúzlo opôtovne nezapôsobilo, aspoň nie na 100%. Vzorec je rovnaký - Benigni to v prvej polovici filmu rozbalí po komediálnej stránke (a že som sa nasmial), avšak v druhej polovici nastáva krutá realita vojny. Vo filme Život je krásny to zanfungovalo, tuto nie - azda preto, že ten prechod bol príliš drastický. Nie je to zlý film, ale niečo podobné som už v minulosti videl (a bolo to lepšie). (19.08.2012)

Předem bych upozornil potenciální diváky, že škatulka "komedie" je zde velice zavádějící. Roberto Benigni si zde hraje to svoje uspěchané, zbrklé a dobromyslné trdlo, ale chová se spíše tragicky než aby vyvolával salvy smíchu. Obzvláště originální mi příjde zasazení příběhu do válečné vřavy Iráku, což je v dnešní době přinejmenším odvážné. A i když je snímek spíše neutrální, stejně mi z některých situací bylo úzko. Určitě má Benigni na svém kontě lepší kousky, ale jako pěkná, poeticky laděná jednohubka je Tygr a sníh dokonalé. (27.06.2008)

„Štyri hodiny je more času, to sa ešte stihneme niekde zastaviť na kávu.“ Z toho, čo taliansky svojráz Benigni (SYN RUŽOVÉHO PANTERA, MONŠTRUM, ASTERIX A OBELIX) predviedol v minulosti, keď ako plešivejúci PINOCHCIO v pyžamku behal po lúke a naháňal motýle, mám dodnes zlý pocit. Niečo, ako keď vidíte masového vraha priamo pri práci. Napriek tomu som si pozrel TIGRA A SNEH a musím povedať, že chápem, o čo Benignimu išlo. Prvú polhodinu vôbec netušíte, o čo ide. Ak ste čítali obsah, budete mať pocit, že pozeráte omylom iný film. No následne sa dej prekvapivo zamotá, prostredie sa drsne zmení a Benigni zasa pracuje štýlom, ako v ŽIVOT JE KRÁSNY: prostredie a udalosti (odchod Jeana Rena) sú príliš šialené na to, aby ich človek mohol prežiť bez humoru (asi, toto som vážne nezažil). Bohužiaľ, snímka nefunguje, pretože som z nej mal pocit drastického zostrihania; akoby Benigni nakrútil aspoň tri „celistvé“ hodiny, no niekto mal zasa pocit, že je to zbytočne dlhé a orezal to. Nielenže sa veci „len tak čudne dejú“ (hrdina sa chce dostať do Bagdadu, ide na letisko, tam mu povedia, že do vojnovej zóny nelietajú, strih, hrdina vykladá lieky v mene Červeného kríža niekde pri Bagdade), ale ku koncu mi to (na prvé pozretie) definitívne prestalo dávať zmysel... neviem... vôbec som to nepochopil... (19.10.2010)