Réžia:
Roberto BenigniScenár:
Roberto BenigniKamera:
Fabio CianchettiHudba:
Nicola PiovaniHrajú:
Roberto Benigni, Jean Reno, Nicoletta Braschi, Emilia Fox, Tom Waits, Donato Castellaneta, Simone Gandolfo, Giuseppe Battiston, Jonah Lotan, Alexis Conran (viac)Obsahy(1)
Básník Attilio (Roberto Benigni) je lektorem na univerzitě v Římě a právě publikoval sbírku svých prací nazvanou "Tygr a sníh". Bezmezně miluje kritičku Vittorii (Nicoletta Braschi). Prakticky žije jen pro ni, dvoří se jí, pronásleduje ji na každém kroku a každou noc o ní sní. Vittorie si ho příliš nevšímá, jeho snažení přechází se shovívavým úsměvem a jen zřídka přijímá jeho neustálá pozvání. V roce 2003 odjíždí Vittoria do Bagdádu udělat rozhovor s iráckým básníkem Fuadem (Jean Reno). Během bombardování je zraněna a upadá do kómatu. Attilio neváhá ani minutu, vydává se za ní, rozhodnutý udělat cokoliv, aby svou milovanou zachránil. Snaží se pro ni zajistit lepší lékařskou péči, získat léky tam, kde není možné dostat ani aspirin, projde skrz minová pole, přejde poušť... Z obyčejného básníka se tak stává odvážný hrdina, který pro život své lásky dokáže udělat nemožné Tygr a sníh je milý příběh o obrovské vášni k životu, o síle lásky a o naději, že láska dokáže existovat a přežít i v těch nejtěžších časech. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (74)
Proti Benignimu stojí špatný scénář, pokažený nejedním divácky nečitelným dějovým střihem, špatné herectví jeho partnerů (ovšem – co hrát, když scénář stojí za kulové?), vykleštěnost a trapná sebestřednost jeho vlastní režie i zjevná finanční dýchavičnost celé produkce. Dýchavičnost nepatřičná s ohledem na velkolepost záměru. Odpustil bych mnohé – skřípající scénář, „americké vojáky“ se zjevně anglickým přízvukem, digitální mouchy a ptáčky i digitální „sníh“ padající na tygra. Ale nedojemnou dojemnost a nevtipný humor odpustit nelze. Benignimu měkne mozek. ()
Benigniho představy všedních reálných prožitků jsou v mnoha směrech jedinečné a výrazově osobité,jeho styl vyprávění není možné jen tak zařadit,jako to jde u mnoha jiných.Svým naturelem bych ho malinko přirovnala k bláhovému snílkovi Donu Quijoteovi,jen s jedním zásadním rozdílem a to,že básník Attilio svou neutuchající vírou, optimismem, nadšením, prolínajícím se taktéž s poetickým nadhledem dokáže překonat jakoukoli nezdolnou překážku.Jde za svou pro něj vyjímečnou,nádhernou,až étericky křehkou životní láskou.Byl by schopen kvůli ní i zemřít?Nejspíš ano,i když jeden bez druhého setrvávat dál v tomto světě,je snad nemožné.Ještě jeden postřeh se mi vryl do paměti,že kdesi hluboce zasutý v jeho nitru se ukrývá nepatrně posmutnělý a unavený klaun. ()
Válka a láska jsou to jediné, co má tenhle film společného se snímkem Život je krásný. Benigniho herecké kreace jsou plné eruptivní energie a vodopádu slov, která přesto někam směřují. Mám ten jeho styl zkrátka rád. Druhý Žvot to není, ale nenudil jsem se, smál i dojmul a potešil mě otevřený, do jisté míry nejednoznačný konec. ()
Benigni se vrátil ke žánru a stylu vyprávění, se kterým mu to vyšlo v Život je krásný. Musím říct, že tentokrát mi Benigni celý film kazil, jeho kreace se mi vůbec nelíbily a do takového typu snímku se podle mě nehodí. Ale co se týče zbytku filmu, tak je celkem vydařený. Konec je krásně poetický a trochu otevřený. Nakonec jsem se vyrovnal i s pár nedostatky ve scénáři a celý film si užil. ()
Na film Tygr a sníh jsem se hrozně moc těšila. Jenže ouha, stejný režisér, stejné hlavní role, stejná zápletka, stejná pointa, jen různé časové období děje filmů. Roberto Benigni mě sice opět dokázal rozesmát, ale jinak mě hrozně zklamal. Není nic horšího, než když autor, kopíruje svoje vlastní dílo. ()
Galéria (39)
Fotka © Melampo Cinematografica
Zaujímavosti (3)
- Natáčení probíhalo v Itálii. (Terva)
- Film je inspirován pohádkou "Šípková Růženka" Charlese Perraulta, která se publikace dočkala už roce 1697. (Terva)
- Když Attilio (Roberto Benigni) pozve poprvé k sobě domů Vittorii (Nicoletta Braschi), v televizi běží film Hodný, zlý a ošklivý (1966). (dushka)
Reklama