Réžia:
Svatava SimonováScenár:
Jiří ŽáčekHudba:
Ladislav SimonHrajú:
Pavel Trávníček, Veronika Jeníková, Jaroslava Adamová, Libuše Švormová, Karel Hlušička, Jiří Holý, Dana Batulková, Eva HruškováObsahy(1)
Volně natočeno na motivy japonských bájí a pověstí. V pohádkovém příběhu se vypráví o osudech mladého rybáře (P. Trávníček), který svou statečností a odvahou zachrání štěstí dívky Jukiko (V. Jeníková) i své vlastní. A jak už to v pohádkách bývá, nakonec zvítězí i nad zlem, v našem případě nad čarodějnicí Jamambou (J. Adamová), která sužuje celý kraj. (Česká televize)
(viac)Recenzie (65)
Vítěz kategorie hororová studiová pohádka o chudém japonském rybáři v podání Pavla Trávníčka, který svede boj se zlou čarodějnicí. U této pohádky se musím pobavit nad současnou bouří, kdy se zastánci konzervativní morálky pominou, když anglické vévody 19. století nebo mušketýry hrajou černoši. Tady československá televize udělala z českých Evropanů orientálce a nemám pocit, že by to generace dětí osmdesátých let zdegenerovalo, že by si mysleli, že v Asii žijou lidí bez šikmých očí. ()
"Heleme se !! Svět je samá přetvářka a klam.." Jednoznačně vrchol tvorby Svatavy Simonové, tak trochu nedoceněné solitérky dětské tvorby.. Tradičně formálně odlišná, minimalistická a důsledná.. Žáček na výbornou.. Skvostná pohádka, jakkoli velmi ve všech smyslech slova nečeská.. ()
Vyju hlady vyju hlady, žeru krávy, psy i hady... Dětský horor, kde se Trávníček otáčí třikrát vpravo, místo jednou vlevo. Zlou čarodějnici ovšem jako obvykle zahubí její ješitnost. Adamové podobné role seděly. Také musím zmínit, že jak se mi obvykle moc nelíbí disharmonická hudba Ladislava Simona, do tohoto temného příběhu velmi sedí a slušně dotváří jeho ponurou atmosféru. ()
Již od dětství mi v hlavě utkvěla vedle legendární Panny a netvora právě tato pohádka, ale ani zaboha jsem si nemohl vzpomenout na její název. Nedávno jsem však na internetu narazil na zajímavou diskuzi o českých (československých) „hororových“ pohádkách a tam padlo i toto jméno. Neodolal jsem a hned si jí sehnal. Sice už jsem z ní nebyl tak „odvařený“ jako kdysi, ale pořád má své kouzlo. Asi nejvíc mne na ní tehdy zaujalo její volné zpracování – na motivy japonských pohádek, bájí. Tehdy jsem z toho sice neměl moc rozum, ale jak čas plynul tak jsem si asijskou tvorbu zamiloval. Na rozdíl od dnešní tvorby však tato pohádka nepotřebovala k navození ponuré (i když to asi není nejvhodnější pojmenování) atmosféry dech beroucí lekačky – to by ani vzhledem k rozpočtu nebylo možné. Pohodlně stačila ona rýmovačka, kterou Jamamba tak ráda říkávala: „Vyju hlady, vyju hlady. Žeru krávy, psy i hady. Žeru zvěř a žeru lidi. Kdo mi padne do drápů, Toho rozsápu!“ Dále pak samozřejmě musím pochválit herecké výkony a především samotného Trávníčka. ()
"Uvidíš každého takového, jaký doopravdy je." No tak to potěš. Já vlastně ani pořádně nechápu, jak jsme mohly my děti, jejichž prvních deset let života se přesně překrývalo s léty osmdesátými, přežít v relativní psychické pohodě. Komentáře se tu hemží vzpomínkami na tuto studiovou pohádku jako na ultimátní dětský horor. Já to mám taky tak. A což teprve když přišel čaroděj Mrakomor, vládce všeho nečasu! Ale to už je zase jiná pohádka. ()
Galéria (4)
Fotka © Česká televize / Zuzana Kovaříková
Reklama