Jamamba

"Uvidíš každého takového, jaký doopravdy je." No tak to potěš. Já vlastně ani pořádně nechápu, jak jsme mohly my děti, jejichž prvních deset let života se přesně překrývalo s léty osmdesátými, přežít v relativní psychické pohodě. Komentáře se tu hemží vzpomínkami na tuto studiovou pohádku jako na ultimátní dětský horor. Já to mám taky tak. A což teprve když přišel čaroděj Mrakomor, vládce všeho nečasu! Ale to už je zase jiná pohádka. (04.05.2020)

Vyju hlady, vyju hlady / žeru krávy, psy i hady / žeru zvěř a žeru lidi / kdo mi padne do drápů / toho rozsápu... I když původní hrůza z papundeklové klasiky Studia Kamarád s přibývajícími léty a otrlostí hodně vyvanula, efektivita papundeklové výpravy, karnevalových kimon a líčení a pokusů herců o ztvárnění Asiatů (a Adamové o tom, jak zahrát lidožravého démona) dodnes udivuje. Snad i proto, že 'autor učebnic' Jiří Žáček nepodlezl dětskému divákovi v rovině scénáře, sice poznamenaného středoevropskou televizní představou o dálnovýchodnosti, ale hravě překonávajícího dnešní produkci. No tak pojď ty moje jehňátko, moje kůzlátko... / Co říkáš? / Že tam budem' za krátko... (21.01.2023)

Jamamba byla mou dětskou můrou, stejně jako pro mnoho dalších uživatelů, kteří prožívali v osmdesátých letech své dětství. Dnes nechápu, jak tak strašidelné "pohádky" mohli vysílat tehdy pro děti. Je to důvod, proč už se dnes nevysílá? Ale když srovnám s dneškem, tak zahraniční produkce je často také dost násilná. Oceňuji výstižnost komentáře uživatele "halogenka". (09.02.2012)

Rybář Džiro přichází za svou milou Jukiko. Mládenec s děvčetem, oděném do "hedvábí" z Textilany, sotva stačí prohodit pár vět, když tu se zezadu přikrade babice, kterou bezelstný Džiro považuje za pomatenou ubožačku. Nevšiml si, že Sadako s hrůzou hupsla zpátky do studny a Kayako se překotně odplazila na půdu. Na scéně se objevila nejvyšší autorita mezi japonskými bubáky – Jamamba! Den nato Jukiko oplakává ztrátu kouzelného zvonečku. Bojí se, že bez něj štěstí odejde a trápení přijde. Džiro v duchu nevěřícně zakroutí hlavou a utěšuje se, že je aspoň hezká. A protože má Jukiko rád, ochotně se vydá zvoneček hledat. Zastaví se na trhu před ranými Hokusaiovými pokusy, načež vyrazí na dlouhou a strastiplnou pouť kolem dokola jednoho mostu... Kdo by to byl věřil, že nejlepší japonský horor natočí Češi. :-) (15.09.2012)

Viacerí z vás si iste spomínate na časy, keď sa v bývalom socialistickom Československu točili televízne inscenácie na motívy rozprávok z orientálnych krajín, kde však hrali naši herci namaskovaní za aziatov. Bol to taký nepodarený rasový naivizmus. To je presne aj tento prípad. Mladý, japonský rybár, ktorého hrá Pavel Trávniček, sa vydá do sveta hľadať zvonček šťastia, čo ukradla jeho milej lesná príšera „Jamamba“. Na túto rozprávku ma upozornil uživateľ SOLOM. recenziou, ktorú zverejnil na doméne horror.cz. So Solom väčšinou súhlasím, no v tomto prípade nezdieľam jeho nadšenie. ** (21.12.2012)