Území strachu

Viděla jsem x-krát a přesto teprve včera (když jsem u toho začala usínat) jsem zjistila, že by to mohlo klidně (vzhledem k nedostatku akce) fungovat i jako rozhlasová hra, protože málokdy se stane, že v jednom filmu se sejde tolik herců, kteří mají tak příjemný hlas (Molčík, Přeučil, Rímský, Schwarz). (02.08.2017)

Dvojce kriminalistů Molčík-Vízner je s přimhouřenýma očima ucházející, solidní výkony Přeučila, Rimského, Syslové a Pana Tau, ale ten zbytek herců neherců je tak strašně strašně špatný, že se na to skoro nedá koukat (údržbáře + milenku Přeučila snad museli vzít k natáčení přímo z ulice, horší ochotníky jsem nikdy neviděl) . K tomu děsná hudba... A dokonce jsem si vzpomněl, že jsem to už viděl tehdy nějak v tom 86 :-D (02.11.2013)

Detektivka, která nebyla vůbec špatná. V rámci mantinelů, daných dobou plnila veškeré požadavky žánru, netrpěla nelogičnostmi a přitom měla překvapivé rozuzlení, ideologie žádná, naopak několik postřehů, ukazujících realitu pozdně reálného socializmu ve vší nahotě včetně nevábného prostředí a přinášející i jednu ne zcela špatnou myšlenku. Jak potrestat toho, kdo svým sobeckým a bezohledným chováním zavinil zločin, ale přitom ho nespáchal a paragrafy na jeho chování prostě neexistují? Tohle je problém poněkud obecnější a je pozoruhodné, že podobné otázky se vyskytnou spíše v okrajových žánrech, než v té takzvaně "velké" filmařině. Tam se naopak řeší abnormality nebo vykonstruované a nafouknuté prkotiny....kromě solidních výkonů v rámci slušného zobrazení (jehož tradiční síla je ve vedlejších postavách) mně v dobrém zaujala Zuzana Schulzová, kterou jsme bohužel neměli možnost moc často na obrazovce nebo plátně vídat a naopak směšně působil Oldřich Vízner. A ty jeho boty, to byla síla......ale jinak hodně dobrý. (16.11.2015)

Dobrá detektivka. Až na hudbu, která celý film zvěstuje hrůzu včetně při závěrečných titulcích, je děj naplněn tajemnem, které si každá z postav s sebou nese, dobrou policejní prací detektivů, kteří dlouho tápou, a i přes dlouhou stopáž slušným spádem děje. Tato detektivka mě naplnila takovým tím pnutím, které dobrá detektivka přináší. Ano, jsem spokojen. (24.07.2016)

No tak mně to i na tu dobu přišlo jako dost hustá nuda. Pan Molčík byl vždycky céčkový herec i na divadle a i tady je to vidět, přijde mi bez chuti a bez zápachu a bez výrazu (možná se snaží dělat to, co Gabin či Hrušínský, tedy zdánlivě nedělat mimikou nic a přesto být výrazný herec, ale každému není dáno). Přeučil je roztomilý chlípník, budiž, Syslová není špatná herečka, naopak, ale je jí tam poměrně málo. Jiří Schwarz je tragický herec, viz jeho Mácha, prostě hezkej kluk, ale herec nic. Tady tupě kouká a snaží se vypadat hluboce. Vízner nemá moc prostoru kromě toho že se sází 100:1 nebo kolik a jen tak přechází. Vyšetřování se tak postupně plácá od jednoho k druhému (což je možná reálný postup, nevím) až zbude nakonec správné odhalení. Nějaké dějové zvraty a podobně nikde. Schwarzova manželka (Zuzana Schulzová) je odhalena do košilky pěkně, ale krátce na to, abych dal více. No a narážky na realitu, o kterých se kolega Pohrobek zmiňuje, to tedy podle mne vůbec ne, byl rok 1986, kdy už se dalo daleko více. Jiří Bednář (mimochodem taky zamlada krásnej chlap , který pak herectví omezil a spíše manažoval) i Karel Štorkán byli zkušení autoři a dávali si velikánský pozor, aby náhodou nenapsali něco, s čím by měli sebemenší problém. Nevyčítám jim to, ale odvážná kritika společnosti tady podle mne zcela absentuje - to, že některé zboží není to se smělo, protože za to mohly nedostatky v zásobování apod.Není to podstatné pro tu inscenaci, ale aby se nevyvolával pocit odvážnosti tam, kde nebyl. (22.05.2011)