Jak vyženit z pekla štěstí

Jak přechytračit chytráka, jak se dostat z pekla, nebo jak z pekla něco vymámit. Bylo to tu mnohokrát a je to tu zas. Bylo to tu lépe, bylo i hůř. Tady bylo pár vtipných hlášek, sympatické obsazení (zejména otec a dcera Munzarovi) a protože mám čerty po čertech ráda, nemám náladu hledat na tom mouchy a kritizovat. "Nemaluj anděla na zeď" mi zvedlo koutky a nebylo tam nic, co by mi zvedlo mandle. A peklo je blíž, než tušíme, děláme si ho sami. (23.03.2014)

V pekle mají Lumpostop - přístroj na vyhledání pozemských hříšníků. Mladý čert Drmáš sotva úspěšně složí pekelnou maturitu, je vyslán, aby do pekla přivedl svého prvního hříšníka. Má spadeno na nepoctivého a všemi mastmi mazaného ševce Hamzu, který využije všech dostupných prostředků, jak nezkušeného čerta obelhat. V nestřeženém okamžiku mu vzácný přístroj rozbije a poštve ho na poctivého holiče, kterého nemá rád z důvodu dřívějšího odmítnutí jeho dcerou, kterou kdysi požádal o ruku. Zoufalý Drmáš ze strachu před Luciperovým hněvem a potrestáním jeho panovačnou dcerou Lucindou, uvěří jeho lžím a vydá se do pekla odnést holiče Fouse. Záhy však zjistí, jak se věci mají. A aby to k jeho první zpackané návštěvě mezi lidi nebylo málo, přijde o to, co čerta dělá čertem a otvírá mu cestu zpět do pekla - rohy. A navíc se u všech rohatejch zamiluje do milé holičovy dcery, která je úplným opakem protivné Lucindy, s níž by mělo dojít na čertovské vdavky, bude-li úkol splněn.Tahle studiová pohádka je zářným příkladem toho, jak látku nezvládnout a celkem originální námět pohřbít. Jaroslav Hovorka se může "vyhovorkovat" jak chce a stejně je to málo platné, nebot k dispozici měl výborné herecké obsazení, přinejmenším ve vedlejších rolích určitě, a přesto se po zajímavém rozjezdu jeho pohádka rozpadne a začne být značně chaotická, neurovnaná a postavy se začnou chovat přinejmenším podivně. K tomu se přidá také velmi slabé technické provedení projevující se na "zamlžené", rozostřené kameře. Ladislav Šmíd v roli čerta je herec trpící "kretenoidním" syndromem a proto je doživotně odsouzen hrát postavy, které jsou nějakým způsobem dobrosrdečné, avšak od pohledu směšné a blbé až na půdu. Dokazuje to tady vehementně. Z čerta by měl jít strach, respekt, ale z něj šla akorát koncentrovaná debilita naředěná křečovitým zásahem scénáře, že to má být jakýsi milý čert, který jen doplatil na svoji důvěřivost a ve světě lidí se ještě tolik nevyzná. Mojmír Maděrič v roli proradného ševce je postava, která bavila ze všech účastníků nejvíc. Dokonce v úvodním setkání s Drmášem mezi nimi panoval zajímavý kontrast, který se však okamžitě vytratil do ztracena a pak se už objevoval jen sporadicky. Určitou sílu měla také postava Lucindy v podání Tatiany Vilhelmové. Prostor jí byl však věnován jen na začátku a na konci, což je škoda a její záporná postava tak v konečném součtu neměla tak úplně silný dopad, jak se dalo čekat. V ostatních rolích je možnost vidět zkušenost sama: Munzar, Zahajský nebo Hálek jako Luciper, ale i oni mají prostoru méně, než by potřebovali. Děj je pak vlivem málo obratné režie hodně rozdrolený a finální zúčtování je hodně nevýrazné i na poměry televizní studiové pohádky. Originálních nápadů byla slušná porce a stejně slušná porce jich zůstala nevyužitá. Ve výsledku je režijně i technicky tahle pohádka pohádkou druhé čertovské kategorie. Mé hodnocení: 40% (19.10.2014)

Taková pohádka o tom, jak i prostý hlupáček Drmáš může přijít k lásce a štěstí. Takže jaké je poučení, milí kluci? Učit se netřeba. Čím hloupější a naivnější, tím hezčí na vás čeká nevěsta a tím větší štěstí. A co holčičky? Vy se na to vykašlete taky. Stejně na vás vždycky zbyde akorát nějaký ten čert....:-)) (19.10.2014)

...Serpentýn, Terpentýn, Pekeláč I., Pekeláč II., Mezoul... lumpostop. A také čert Drmáš, který byl podstatně lepší jako hlásný v nedávno uvedené pohádce O dobré a zlé vodě. Ale ostatní ( Jašków, Wilhelmová, Munzarovi, Hálek atd.) byli i přes malý prostor fajn, takže tahle docela vtipná ale nikterak převratná pohádka, u níž za hlubší zamyšlení stojí jen to, který z čertů ono štěstí vlastně nakonec vyženil, zda Drmáš či Mezoul ;-), u mě zůstala v průměru. (20.10.2014)

Pohádka, která má fištrón. Mojek Maděrič ve své roli perlí - co větě, to hláška a úžasné lži. Ten by opravdu ukecal i čerta. Celá pohádka je překvapivě příjemná, vtipná, není vůbec trapná, tak jak novější pohádky bývají. Peklo tu je ukázáno jako spravedlivé a čestné, lidé spíše jako figurky dobré a mazané (ne zlé). Pohádka bavila i menší dítě, takže určitě se tato pohádka povedla. Hudba: Vítězslav Sýkora (12.08.2015)