Hoffman

Ona je to vlastně taková kombinace Krásky a Zvířete se Zkrocením zlé (v tomto případě naivní) ženy. Motivace hlavní postavy se postupně rozkrývají, ono nejde vlastně o nic světoborného, ale na to, že v úvodu působí jako prasák, půjde o docela zajímavou proměnu. A Sellers ji dokonale uhrál a musel jsem si přiznat, že v těchhle vážných polohách ho mám jako herce radši, než jako bláznivého komisaře. I když třeba Večírek se svým poker face uhrál taky skvěle. Co vlastně člověk nakonec čeká od života? Trochu porozumění, lásky, vstřícnosti? Co dělat, když to hledají oba, ale jeden o tom ještě neví, ale musí si to teprve bolestným prožitkem uvědomit? Z tohoto pohledu neberu konec jako k neuvěření nebo stockholmský syndrom, jak se zde v jiných komentářích píše, ale spíše jako prozření. (16.12.2021)

Sellers takový, že dokáže dojmout. Nesentimentální, přesto citlivá romantika. Málokdy se to dá říct, ale tohle je něžný film bez patosu. Proč to nevydají? /18. 12. 11./____ Po letech a opětovném shlédnutí přidávám: jak téměř vždy nesnáším Sellerse, tak tady je neuvěřitelné, jak silné sexuální pnutí mezi ním a tou nádherně mladičkou Cusack panuje už od první scény. A KOUSEK FAKT PODSTATNÉHO DĚJE - slečna Smithová se musí rozhodnout mezi mladíkem, který ji bere jako hračku a otrokyni a mužem, který ji bere jako hračku a bohyni. Neradostné rozhodování, ale vcelku jasné. Nicméně myslím, že slečna Smithová pana Hoffmana časem velice překvapí, protože ona má určitě pod tou vyjukanou fasádou pořádné drápky.___Stejně je ale smutné, že slečna Smithová, srozuměná s týdnem soužití s jedním starým obšourníkem se musí spokojit jen s kecami a s demonstrací jeho majetku. Není divu, že se cítí uražená. Konec konců souhlasila s týdenním soužitím s obšourníkem a nic? To je prostě hnus, slečno Smithová, a vašemu rozhořčení se vůbec nedivím. (18.12.2011)

Ve snímku "Hoffman" se naplno ukazuje Sellersovo mistrovství, které netkví v tom, že byl skvělý pro komediální role, ale v tom, že komediálně dovedl podat i dramatické, tragické role, a to způsobem, kdy vás dovede v některých scénách doslova zamrazit. Jeden z nejlepších a nejvšestrannějších herců historie. (10.05.2017)

Hoffmanovi kdysi ublížila mladá kolegyně z práce, on ji vydíráním přinutí, aby strávila týden v jeho bytě a rozehrává zlomyslnou psychohru. Ze začátku se hlavní hrdina jeví jako narušené chladnokrevné monstrum, ale postupně se dopátráme dalších souvislostí a zjistíme, že za tou krutostí je volání o pomoc... Neexistuje herec, který by se pro tu roli hodil líp než Peter Sellers, sám taková tvář pod maskou. A je to hlavně jeho kreace, co ten film drží nad hladinou průměru, protože tak nenápaditou dramatizaci knihy jsem už dlouho neviděl. O tom, co se dá ukázat konkrétní situací, protagonisté dlouze a nezajímavě rozprávějí, každou chvíli "důležitě" nakousnou něco, co pak není dopovězeno atd. V Geblerově románu je to asi všechno jasnější, ale že bych ho teď začal dychtivě shánět po antikvariátech, abych se dozvěděl víc? Ne ne, tak zajímavý příběh to zas není. Špatný film to není, ale měl na víc. 70% (24.10.2005)

Komedie? Spíš psychologické drama rozsahu 2 + 1 (dvě postavy, jedno prostředí – z větší části), v němž zbylo místo pro krutý humor. Nejkrutější vtip, bohužel asi nezamýšlený, přichází v samém závěru. Co slečnu Smithovou k tak nepravděpodobnému aktu přimělo, stockholmský syndrom? K příběhu, tak obratně balancujícím mezi smrtelně vážným a úsměvným, vůbec nepasuje líbivě idylický hudební doprovod, vhodnější pro romantickou komedii. Ale zase je fakt, že hudba k některým scénám vytváří mrazivý kontrast. Opět netuším, jestli záměrně. Zcela jistý jsem si pouze prvotřídním herectvím Petera Sellerse, který v roli muže neschopného dosáhnout toho, co by chtěl, budí znepokojení i lítost. Někdy obojí zároveň. Sinéad Cusack se snaží, po boku nezvykle utlumeného Sellerse se ale její hraní mění v přehrávání. Ty lepší čtyři hvězdičky jsou přesto hlavně za herce a za prostor, kterým jim – do té i od té doby hlavně televizní – režisér v poměrně dlouhých záběrech poskytuje. 80% (19.07.2010)