Hoffman

Hoffmanovi kdysi ublížila mladá kolegyně z práce, on ji vydíráním přinutí, aby strávila týden v jeho bytě a rozehrává zlomyslnou psychohru. Ze začátku se hlavní hrdina jeví jako narušené chladnokrevné monstrum, ale postupně se dopátráme dalších souvislostí a zjistíme, že za tou krutostí je volání o pomoc... Neexistuje herec, který by se pro tu roli hodil líp než Peter Sellers, sám taková tvář pod maskou. A je to hlavně jeho kreace, co ten film drží nad hladinou průměru, protože tak nenápaditou dramatizaci knihy jsem už dlouho neviděl. O tom, co se dá ukázat konkrétní situací, protagonisté dlouze a nezajímavě rozprávějí, každou chvíli "důležitě" nakousnou něco, co pak není dopovězeno atd. V Geblerově románu je to asi všechno jasnější, ale že bych ho teď začal dychtivě shánět po antikvariátech, abych se dozvěděl víc? Ne ne, tak zajímavý příběh to zas není. Špatný film to není, ale měl na víc. 70% (24.10.2005)

Pan Hoffman je poněkud tajemný muž mnoha tváří... má pověst velkého sukničkáře, nekompromisně se podbízí slečince v bytě (některé ty jeho úchylné řečičky nebylo zrovna lahodné poslouchat). Na druhou stranu není mu cizí být příjemným společníkem do páru, také zábavným průvodcem po výletě v přírodě, který vám za pochodu imituje kvákání žab, no jindy se v něm taky probouzí velká nesmělost a ostýchavost... Člověk nikdy neví, jak se protentokrát znovu zachová a podobné je to s celým filmem. Když slečna Smithová dobrovolně zazvoní u bytu pana a a zároveň se ho od první chvíle štítí, jsme vhozeni do znepokojivé situace, která neměla našlápnuto daleko od strašidelného thrilleru. O dvou postavách toho nevíme mnoho, netušíme, proč se vlastně v případě takové vztahové konstelaci sešli, a směr, jakým se bude příběh vyvíjet, umí mnohokrát překvapit. Mezi Peterem Sellersem v nezvyklé poloze psychologicky složitého milovníka a mile naivní Sinéad Cusack tu panuje zvláštní napětí, které postupem času dává vzniknout zajímavé chemii. Dokážou utáhnout celý komorní snímek natolik, až si v několika málo scénách říkáte, jak explicitní přítomnost dalších postav působí málem rušivě. Za čistokrevní komedii bych snímek neoznačil, ale z některých scén a závěru nakonec ten hřejivý pocit zůstal... a tady raději končím, abych nevyzradil pointu a závěr. 90% (21.05.2020)

Ona je to vlastně taková kombinace Krásky a Zvířete se Zkrocením zlé (v tomto případě naivní) ženy. Motivace hlavní postavy se postupně rozkrývají, ono nejde vlastně o nic světoborného, ale na to, že v úvodu působí jako prasák, půjde o docela zajímavou proměnu. A Sellers ji dokonale uhrál a musel jsem si přiznat, že v těchhle vážných polohách ho mám jako herce radši, než jako bláznivého komisaře. I když třeba Večírek se svým poker face uhrál taky skvěle. Co vlastně člověk nakonec čeká od života? Trochu porozumění, lásky, vstřícnosti? Co dělat, když to hledají oba, ale jeden o tom ještě neví, ale musí si to teprve bolestným prožitkem uvědomit? Z tohoto pohledu neberu konec jako k neuvěření nebo stockholmský syndrom, jak se zde v jiných komentářích píše, ale spíše jako prozření. (16.12.2021)

Milo ma prekvapila Sinéad Cusack - jemná, priam éterická ( trochu mi pripomína Magdu Vášaryovú v mladosti). Registrujem ju skôr v zrelom veku, najmä ako milujúcu a hrdú matku Johna Thorntona v North & South alebo sympatickú domácu pani v Bertolucciho Zvodnej kráse, a hlavne ako mnohoročnú manželku Jeremy Ironsa (a matku ich dvoch synov). V Hoffmanovi má krásnych 22 a pripomína mi príbeh o Kráske a Zvierati.... (15.02.2010)

Nezvyklý romantický film těží ze skvělého scénaře a především výkonů představitelů hlavních rolí. Romantický film nemusí být stupidní hromada klišé, ale jak vidno, může být napínavý, něžný i zábavný. A já se bavila od úplného začátku až do samého konce, protože Rakoff skvěle vybudoval napínavou atmosféru. Opět jsem byla zvýhodněna, neboť jsem si obsah přečetla až po zhlédnutí filmu, takže jsem nepřišla o velký kus napětí, neboť obsah opět vyžvanil velký kus pointy. (29.11.2019)