Obvinený

Seveřané tyhle „láskyplné optimistické komorní psychologická dramata“ jednoduše mají v krvi. Asi to bude tou dlouhou zimou a nekončící tmou. Nemá cenu cokoliv vyzdvihovat, zásadní přednost snímku tkví ve faktu, že drží pohromadě jako CELEK. Přesto mi to nedá. Anklaget, to je zejména mistrně rozkrytá a vyobrazená psychologie hlavních postav, Troels Lyby a naprosto precizní (volně plynoucí) režie – to jsou základní tři atributy tohoto snímku. J. Thuesen přesně věděl co chce natočit a také toho k jeho (a nutno podotknout i té mé) spokojenosti dosáhnul. Ikdyž mluvit (v případě tohoto snímku) o spokojenosti (v kontextu tématu, kterého se dotýká) se zdá poněkud zvrhlé. Nemluvil bych zde o nějakém překvapivém „šokujícím“ konci (k němu snímek tak nějak směřuje, vše tomu i nasvědčuje a především o něj v prvé řadě nejde). Zásadní rozdíl a „velikost“ snímku oproti svým „bratříčkům“ tkví ve faktu, že režisér zde nevyobrazil Henrika jako nějaké bestiální monstrum, ale psychicky narušeného, (nemocného) ČLOVĚKA. (důkazem budiž věta: „na to musí být dva a ty jsi nikdy neřekla NE“). On tomu skutečně věřil! Režisér pouze předkládá fakta a nechává na samotném divákovi, ať si udělá ú(roz)sudek sám. Vždyť co může být horšího, než se dopustit příkoří na svých dětech?! NIC! Proto ten konec má takovou sílu a dopad na diváka. P.s. to uživ. Caminzind. Velká gratulace k „daru prozřetelnosti“. Pouze s dovětkem, že v tom výčtu tvých geniálních deduktivních (téměř jasnovideckých) vlastností mi schází ta nejpodstanější-Nevyzrálost. Zkus si přečíst svůj komentář za pár let. V lepším případě se hodně zarazíš a (možná) i zastydíš, co jsi to tenkrát vyplodil a unikl ti význam snímku a zásad. myšlenka, kterou režisér nastolil (ne o „prvoplánovém šokujícím konci“ to opravdu nebylo) a nemusíš mít strach, ZNEUŽITEJ jsem se rozhodně necítil! V horším případě Ti to nedojde, v tom případě tě upřímně lituju. (23.09.2011)

Čtyřicátník Henrik, instruktor plavání, šedá bradka, ustupující vlasy na spáncích. Manželka Nina, výkonná tajemnice, bez bradky, naprosto věřící manželovi. Do té doby št'astný pár, vychovává 14tiletou dceru Stine. Jednoho dne Stine obviní vlastního otce z incestu. Od této chvíle se divák stává loutkou v rukou režiséra, který Stine záměrně drží dlouhodobě mimo hru, a víme o ní jen to, co říkají jiní. Stine již dříve podobně lhala, proto má Henrik plnou podporu manželky...Hodně nepříjemné psychologické drama, kde stále cítíte a tušíte, že něco není tak, jak se zdá být. Otázky a odpovědi jsou možná jasné, ale jen do té míry, do jaké jsou diváci vmanipulováni. (13.08.2014)

Filmům na téma pedofilie, homosexualita (používám dosud tento obsoletní výraz) atp. se pokud možno vyhýbám, ale někdy se to prostě nepodaří. Ale i při sledování mi vrtal brouk v hlavě hamletovské "dívat se či nedívat". Problém jsem vyřešil (na rozdíl od Hamleta) tím, že jsem problém povýšil na obecnou úroveň: Nejspíš každý v životě překročil nějaké společenské, kulturní či osobní tabu. Otázkou je tedy jen, jak závažný to byl přečin a jak se s tím "postižený" dokáže vyrovnat čili zda s tím dokáže žít nebo alespoň existovat. Henrik to (ať už to nakonec dopadlo, jak chce) to nezvládl, přestože po celý film vypadal vcelku suverénně. Zakolísal ve chvíli, když se chlubil tím, že dospěl - nakonec lezl po čtyřech jako nemluvně, zatímco naplnil pouze incestuální předpoklad, kterým je oboustranná infantilita. Problém druhé strany se neřešil, tím se film odlehčil a zpřehlednil, i když divák tím přišel také poněkud zkrátka. "Druhou stranu" ale řeší jiná literatura; doporučuji knihu Francise Scotta Fitzgeralda "Něžná je noc", kterou jsem nedávno (po delší době) znovu poslouchal v rozhlasové dramatizaci (21.04.2016)

Severská kinematografia je poctivá a myslím, že čím ďalej objavujem jej skryté krásy, tým viac si ju začínam zamilovávať. Podobne ako v o rok staršom filme 'Lad de små børn', aj tu film stavia na hercoch. Podobne si tiež berie na mušku veľmi citlivé témy, ktoré sú spracované s obrovským citom a prehľadom. Podobne aj tu zohráva veľkú úlohu výkon Sofie Gråbøl, no ešte väčším prekvapením bol viac než oscarový koncert Troelsa Lybyho. Psychologický rozbor postáv by bez ich dokonalých výkonov iba šušťal papierom, na ktorom bol scenár napísaný. Réžia je veľmi decentná, no nápaditá a miestami vytvára naozaj mrazivú až skľučujúcu atmosféru. Podobne aj tu teda musím dať oprávnené plné hodnotenie. 90%. (18.11.2009)

Spoilery! Dánové jsou zřejmě přeborníci v prznění dětí. Jinak si nedovedu vysvětlit tak vysoký výskyt filmů zaobírajících se právě touto velice populární problematikou. Pán na psychopatického úchyla na první ani druhý pohled nevypadá, a proto jsem jej ihned podezíral. Ti nejlepší z nejlepších psychopatů totiž dovedou svoji poruchu před okolím dobře skrývat. Dobře to vím! Tomuto pánovi to šlo obzvlášť skvěle. Ve spolupráci s režisérem, který dělal vše proto, abychom pánovi jeho nevinnu uvěřili, se to pánům podařilo. Neskutečně mi tento počin připomínal snímek Guilty. Tedy minimálně do soudního verdiktu, který, k mému nefalšovanému údivu, zněl narozdíl od filmu Guilty - "nevinnen". Jelikož tento verdikt zazněl v rané fázi stopáže, tak logicky mohly následovat jen dva možné scénáře. Buď je pán skutečně vinný a budeme sledovat jeho výčitky svědomí vedoucí k totálnímu psychickému rozpadu. Nebo je pán skutečně nevinný a budeme sledovat, kterak se nedovede vrátit zpět k normálnímu životu, což povede k totálnímu psychickému rozpadu. Se svým věrným kamarádem, který nesl libozvučné jméno "Pede" tvořili opravdu pár, který nevrhal ani zrnko pochybnosti. V Dánsku bych být souzen určitě nechtěl. Nejsou tam schopni posoudit případ správně. Zatímco neprávem obviněným nevinným tatínkům protahují ve vězeňských sprchách sedítka obdaření negři, tak skuteční pedofilové doma vesele przní své ratolesti. Důležité je, umět si svůj zvrácený čin obhájit. Závěr dost smrděl Nabokovovu Lolitou. Vzorný táta se ve finále hájil tím, že s dcerou vyráběli párky v rohlíku, protože měl pocit, že se to jeho 11leté dcerce líbilo. Dost to celé křičelo z plátna, abychom pánovo počínání chápali, ba dokonce s ním soucítili a schvalovali ho! Na jednu stranu je fajn, že nám snímek dovolil nahlédnout z jiného úhlu pohledu. Na druhou stranu to fajn není, protože by to některé pány mohlo motivovat. Některé momenty filmu jsou opravdu emočně vybroušené, dramatické, napínavé a luxusně zahrané. Bohužel jsou tyto momenty proloženy dost nezáživnou a uspávací vatou. Vidím to na lepší tři kusy. (25.10.2016)