Návštevníci

Pro mě asi po filmu Poslušně hlásím nejlepší komedie.Reno a Clavier ukázali opravdu skvělý výkon.Po celý film jsem se smál.Nejvíce se mi líbily scénky jak černošskému taxikáři v domění,že jde o saracena rozmlátili auto,nebo to jak se koupali oblečení ve vaně,scénka v blázinci,nebo to jak se oplachovali v záchodě.Hláška Christiana Claiera „Nechápu jak vás to může bolet,ty kapky dávám svému psovi a nestěžuje si.Kvalita filmu 85%. (07.08.2009)

Dnes už kultovní film. Vzhledem k příběhu (cestování časem je mé oblíbené téma) pro mne nejlepší francouzská komedie všech dob, předstihující i Četníka ze Saint Tropez. Reno a Clavier v té nejlepší formě. Herecký koncert, který nenudí ani po několikakerém shlédnutí, naopak s dobou zraje jako víno! Bravo Jean-Marie Poiré! Jedinečný snímek podtrhuje ideálně zvolená hudba Erica Leviho (Era). Film, u kterého bych chtěl být při natáčení... (01.08.2005)

Málokterý žánr mě míjí tak jako fantasy v té čisté podobě se středověkými rytíři a meči, což tady vytváří výrazný rámec. Ale ono je to skoro jedno, když se většina filmu po procitnutí dvou postav v současnosti promění v něco úplně jiného a promění se na můj vkus až v příliš divokou frašku. Tak, párkrát jsem se zasmál, byť víckrát jsem spíše trpěl, a humor typu hlodání telefonního sluchátka ve stylu hlodání kostí mi připadal spíše trapný. Svým komediálním talentem mě celkem zaujala Valérie Lermercier (a to i přesto, že mi nebyla moc sympatická a ani příliš hezká) a občas mě Návštěvníky bavilo sledovat z důvodu, že mě zajímalo, kam se děj posune. Ale ani v tomhle směru mě zpracovaní zrovna tolik nedostalo: když už občas došlo na pořádně napínavou část (návštěva tajemné komnaty za krbem s tou ženskou), stejně byla několikrát přerušena scénami odjinud. Sám jsem sice milovníkem francouzských komedií, i když často spíše těch poetičtějších a umělečtějších, ale docela si libuji v komedii v různých podobách. Popravdě jsem očekával cosi trochu víc inteligentního, možná i absurdního, ale tohle mi připadalo jen často (s přibývajícími minutami stále víc) nesnesitelně bláznivé a šílené. A taky zdlouhavé. A některé fantaskní nápady, jako např. získání prstenu z muzea v autě pomocí vyvolání(?) požáru na dálku či následný výbuch spojením dvoch vzlétnuvších prstenů, tu působí svým zpracováním tak nedomyšleně, až jsem měl pocit, že to jen tvůrce jednoho dne napadlo, tak si to prostě zrealizovali, aniž by všechny ty napřirozené fantaskní nápady nějak hlouběji propracovali a dali jim v rámci žánru patřičnou logiku či smysl. No nic, s Poirého tvorbou se zřejmě míjím ještě víc, než jsem si myslel, ač zatím stále vkládám velké naděje do jeho hudebního filmu Mes meilleurs copains (1989), tak uvidíme... [45%] (30.12.2022)

Pojem francouzská komedie kdysi znamenal něco úplně jiného, ale... říkejte mi klidně blázen, ale já mám Christiana Claviera docela rád. Tady sice hraje úplného kreténa, ale moc se mi líbil ve filmu Děda se dal na odboj a docela i v Operaci Corned Beef. Ostatně, v té druhé, noblesnější roli z tohoto filmu, je znamenitý. Tahle komedie vás místy pořádně uvede do rozpaků, možná trošku nakrkne přílišnou hlučností a vyčerpá snad trochu přehnaným množstvím destrukčních scén. Ale vsadil bych se, že vás taky velmi dobře pobaví. (22.02.2003)

"Bože můj, co je to za svět, kde se z žebráků mohou stát páni ??" ;) To je kapitalismus, příteli !! Vlastně tentýž svět, v němž Francouzi točí ty své crazy komedie jako na běžícím pásu, v důsledku pouze nesmírně přepjaté pologrotesky, zde navíc plné buranského humoru a ohyzdných postaviček, které však očividně dokonale baví masy.. Ne, díky, pane Poiré !! (09.11.2015)