Návštevníci

Tak tímhle směrem se měla ubírat francouzská komedie po době útlumu, kdy přestali hrát takový velikáni jako Louis de Funès (nar. 1914, Francie), Jean-Paul Belmondo (nar. 1933, Francie) a Pierre Richard (nar. 1934, Francie). Protože to, co zde předvádí hrdý a čestný zbrojnoš Godefroy a jeho věrný bastard Jacqouille by se mělo zapsat do dějin světové kinematografie jako manuál jak udělat úspěšnou a zábavnou komedii. Od počátečního seznámení v dobách temného středověku, kdy život poddaných měl menší cenu než cena prasete až do ocitnutí se v dnešní době plné aut, smradlavých továren a všudepřítomných nákupních center. Z počátku naši hrdinové nechápou, co se s nimi stalo, protože tohle nebylo v plánu, ale jejich živočišné pudy jim zábavnou formou pomůžou uskutečnit svůj původní plán a s jednou malou odchylkou, která se bude řešit v druhém pokračování této komedie se jim vše podaří. Pamatuji se, že jsem byl na tomto skvostu dokonce dvakrát v kině a poté jsem si to musel koupit na VHS a později na DVD a musím přiznat, že jsem si pokaždé obrazně nachcal do kalhot, že jsem ani ty Pamprsky nestačil vyměnovat. Mám rád filmy, kde se cestuje časem a když je do toho zamotán komediální prvek, což v tomto případě je bez pochyby, tak jsem nadměrně spokojen. Jeana Rena jsem v té době už znal ze snímku Brutální Nikita (1990), ale Christiana Claviera jsem viděl v té době poprvé a jasně mně převědčil o jeho komediálním talentu poprvé a rozhodně ne naposled.Můžeme zde vidět kouzlo francouzské sceněrie, ať už v dnešní době nebo v době středověké, kdy ten život musel být fakt krušný. Ale zase se stavěly ty nádherné hrady pro šlechtu, která nádherně v tomto případě vtipně zotročovala spodinu na úkor svých prožitků. Za vrchol francouzské komedie devadesátých let dávám jasnejch 100%. (23.05.2021)

Tohle je klasický případ mého vztahu k některým filmům. Pamatuji si, jak to přišlo do kin, vyvolalo letmé haló a všichni o tom mluvili. Já to, klasicky, neviděl. Pustil jsem si to až po letech, někdy počátkem nového tisíciletí. Ale vůbec nic mi z toho v paměti neutkvělo. Možná proto, že to zase až taková sranda není. Asi dva dobré vtipy na komedii mi přijdou docela málo. Postavově a herecky mě ale příjemně zaujaly Isabelle Nanty (dlouho jsem se navzpomínal, kde jsem ten její obličej už viděl, než mi došlo, že v Amélii a tam i tady je prostě nepřehlédnutelná) a Valérie Lemercier. (14.03.2018)

Tento film je podle mě jasně nejlepší francouzskou komedií 90. let. Velice zajímavý příběh a k tomu výborní herci: Jean Reno a Christian Clavier. Jediné co mi kazilo příjemný dojem z filmu tak dabing Bohdalové a ta ženská co se nalepí na Jacquouille neboli Ch. Claviera, která mi byla krajně nesympatická. Ale to jsou minimální vady na kráse. Mimo to má tento film dvě pokračování, které na sebe absolutně nenavazují a i když dvojka se dá zkousnout trojka je otřesná. Mimo to stojí za povšimnutí skvostná hudba gotického rázu od skupiny Era, která se do filmu náramně hodí a další co stojí za povšimnutí jsou rekvizity na kterých je vidět, že si tvůrci dali záležet. --- Frenegondo, hned se vrať zpátky! Pojď zpátky, povídám! Frenegondo! Vévodova dcera nebude pobíhat za nějakým obyčejným hrabětem! (24.08.2006)

Komedie u které se pokaždý zasměju. Hlavní dvojice hrdinů je bybrána perfektně a jejich hlášky nemají v cz dabingu ve staročeštině chybu. Příběh je pěkný, vtípků je zde spousta a filmek svižně utíká. Když to budu brát jako začátek filmové série tak je to pro mě zatím nejslabší díl, ale pořád je to super komedie. Za mě 85% :) (28.02.2014)

Pro mě asi po filmu Poslušně hlásím nejlepší komedie.Reno a Clavier ukázali opravdu skvělý výkon.Po celý film jsem se smál.Nejvíce se mi líbily scénky jak černošskému taxikáři v domění,že jde o saracena rozmlátili auto,nebo to jak se koupali oblečení ve vaně,scénka v blázinci,nebo to jak se oplachovali v záchodě.Hláška Christiana Claiera „Nechápu jak vás to může bolet,ty kapky dávám svému psovi a nestěžuje si.Kvalita filmu 85%. (07.08.2009)