Purpurové rieky

Výborný thriller, jakých je málo - a to nemám francouzskou produkci příliš v oblibě. Plný počet hvězdiček si sice nezaslouží (hlavně za ten klišé zblbnutý konec), ale napoprvé jsem se u toho opravdu dobře bavila - dobrá atmosféra, zajímavý děj, slušná výprava, výborný Reno a obstojný Cassel. Kniha je o něco lepší (hlavně má uspokojivý závěr), film však rozhodně má své silné momenty. 85% (08.12.2008)

Výjezdová skupina v počtu jeden Reno se moc nesnaží a tak na sebe pozornost strhává Cassel, jenž má od natáčení fightu se skinheady nos podobný plachtě windsurfingového prkna. S etalonem v podobě Fincherova 7 to budou mít ostatní filmy vždycky těžké, zvlášť pokud se devalvují takovým pod lavinu patřícím vyvrcholením. Škoda jen, že když se v samém závěru Niemans chystal povyprávět o příčinách svého strachu ze psů, tak kameraman necitlivě odletěl helikoptérou.. (14.07.2009)

Reno bola stávka na istotu, pre Kassovitza s Casselom to bola vstupenka do Hollywoodu, pretože obaja odviedli na svojich postoch kus poctivej práce. Tajmoná a temná kriminálka má v sebe všetko, čo má mať, postupné odhaľovanie, znovuzauzlenie s vyvrcholením na jednotku. No a čo, keď sa to snaží niečomu podobať! Francúzi si to spravili po svojom a ja som mal dosť. 90%. (26.10.2007)

Jako když se na vás po sexu na prvním rande holka zadívá a položí jednu ze tří nejlepších otázek světa: "zůstane to takhle napořád?"; "vezmeš si mě?"; "budeme mít děti?" Mžitky před očima, v hlavě jeden velký otazník a už nikdy si nevzpomenete, co bylo předtím. Přesně takhle to mám s Purpurovými řekami. Pamatuju si jenom okamžik, kdy se Pierre s Maxem schovávají za rolbu, a pak už vidím jen jak řvu na televizi, ať se oblíkne a vypadne z mýho pokoje. (12.04.2015)

První díl volné trilogie kriminálních thrillerů spojených se jménem Jeana Rena jako vyšetřovatele brutálních zločinů je ještě poměrně slušný film, byť už zde se nezapřou slabiny, které potopily následující dvě pokračování. Scénář je nedotažený a zjevně si příliš neláme hlavu s logikou ve prospěch prvoplánově efektních obrazů a šokujících odhalení, navíc se zjevně inspiroval zámořskými úspěšnými thrillery v čele se známým Sedm. Snaha přiblížit se Fincherovu režijnímu stylu je ostatně zřejmá z řady konkrétních scén. Výsledkem je nevyrovnaný film s rozpačitým koncem, kterému se nicméně nedá upřít řada divácky přitažlivých momentů a temná, byť kolísavá atmosféra. Celkový dojem: 55 %. (24.06.2006)