Návštevníci 2: V chodbách času

Další přílivová vlna jednoduché skečovité zábavy, které sice schází ta neokoukanost prvního dílu, ale v herecké a dějové živelnosti je naopak o krůček napřed. Je to samozřejmě, mírně řečeno, ptákovina na entou, kde musí být divák připraven na cokoli bez ohledu na logiku nebo nutnou formální sebekontrolu, ale neúnavná snaha rozesmávat je nakažlivá a oba hlavní herci dávají do svých rolí skutečně maximum. Bohužel, a to je z mého pohledu zdaleka největší škoda, s výjimkou Jacquilla a Godefroye jsou všichni aktéři hrozivě nesympatičtí a jejich pouhé sledování mi strašně lezlo na nervy, takže nejvýraznější (a asi jedinou) doménou pokračování je opět nezávazné blbnutí dvou středověkých imbecilů, kterým uprostřed sorty debilů zkrátka musíme fandit. Obdivuji odvahu tvůrců a Rena s Clavierem se do něčeho takového vůbec pustit... 60% (01.06.2016)

Co mají společného Jean Reno, Christian Clavier a odpad!? Tento dvouhodinový pochybný hektický flák, kde je každá další rádoby legrační scéna o to smutnější, když vidíte, jak se k ní ponížili dva přední současní francouzští herci. Toto druhé pokračování je jen nešt'astný škvár a nezaslouží si být spojován s perfektním prvním dílem. Chtělo by to vrátit se v čase do dob natáčení, rozdupat kameru, rozehnat štáb a spálit scénář. (14.02.2012)

Tato nastavovaná kaše bohužel trpí neduhy řady druhých dílů: opakování vtipů, více ztřeštěnosti, řevu, grimas, ale žádný další originální nápad. Film táhnou hlavní dvě postavy a mně se líbil hlavně kontrast středověkého a soudobého jazyka, na čemž má jistě lví podíl dobrý překlad a dabing. Jinak jednou asi stačilo. (09.08.2019)

Existují dvě nejlepší komedie 90. let. Návštěvníci a Návštěvníci II. Dokonalý Clavier hraje dokonalého debila. Dokonalý Reno hraje dokonalého rytíře. Ale hrají to tak, že opravdu vypadají, jako by byli fakt ze středověku. Za tuhle roli měli dostat nějakou cenu. Jednička paráda, úžasný. Ke dvojce mám sice vřelejší vztah, i když se tam už některý fóry opakují. Tak či onak, je to prostě klasa mezi komediemi. (02.04.2006)

Tak tohle je můžu. Humusáckou, agresivní, lehce násilnou, ale vtipnou komedii. Francouzi opravdu vědí, jak diváky pobavit. Jean-Marie Poiré se pokusil trumfnout jedničku, která je více než zdařilá, a to v přehnanosti scén, vtipných hlášek a bláznivých honiček. O trumf se rozhodně nejedná, jednička má prostě svoje kouzlo, avšak vtipy nechybí, bláznivých scén je však ještě víc, dobrodružnost nechybí a 118 minut je naprosto v pohodě koukatelných a v mém případě nedostačujících. American pie dávno vyšly z mody, ted jsou na řadě Reno a Clavier. (10.02.2010)