Réžia:
Libuše KoutnáScenár:
Josef HanzlíkKamera:
Věra ŠtinglováHudba:
Vadim PetrovHrajú:
Libuše Šafránková, Iva Janžurová, Josef Vinklář, Jaromír Hanzlík, Josef Dvořák, Jiří Hrzán, Vlastimil Hašek, Jaroslav Moučka, Jiří Hálek, Ivo Niederle, Oldřich Velen, Věra Petáková, Ladislav Trojan (viac)Obsahy(1)
Princezna Terezka (L. Šafránková) byla holka jako lusk do okamžiku, než se její výchovy ujala paní Madam (I. Janžurová). Z její etikety se princezna dokonce rozstoná. Nepomáhají věhlasní doktoři a ani jejich lektvary. Když však Terezku ze zámku tajně odvede její milý Tonek (J. Hanzlík) k rodičům do venkovské chalupy, je po nemoci. Pan král (J. Vinklář) slíbí, že kdo Terezku najde a přivede zpět na zámek, dostane její ruku a půl království k tomu. (Česká televize)
(viac)Recenzie (30)
Když jsem uviděla zdejší vysoké hodnocení (především vysoké na českou pohádku, kde se většina pohybuje okolo hranice 50%), tak jsem nevěřila vlastním očím. Asi jsem úplně mimo, ale mě tato pohádka a hlavně paní Madam lezla strašně na nervy! Nemůžu hodnotit jinak. Záchranou pro mě byla jen Šafránsková s Hanzlíkem. ()
Mel jsem to jako malej strasne rad - hlavne jsem fandil Hanzlikovi, kterej me ted skoro ve vsem neskutecne s..e. No, je to koncert, predevsim Janzurova (pani Madam, chacha, na co my vsechno neprijdeme), Hrzan a pro me genialni a podle me velmi nedoceneny Vlastimil Hasek. Je to prijemne kratke, sdelne, svizne - krasa, pani Libuse Koutna. ()
Hrom do bubnu, to je ale ukřičená pohádka! Ale protože je taky originální, vtipná a jazykově bohatá, nemůžu dát méně než čtyři hvězdičky. Knihy Josefa Hanzlíka srší fantazií a optimismem a nejinak je tomu v této pohádce. A herci scénáři rozhodně dělají čest, od charismatického Jaromíra Hanzlíka (jeden Hanzlík asi nestačil :-)) až po tři rádce a krále Vinkláře, který tu skutečně vypadal jako otec Libušky Šafránkové. Ta tu přes svou roztomilost předvedla, že umí výborně zahrát i ne zrovna roztomilé slečny, a Iva Janžurová excelovala. Takovéhle pohádky bych svým dětem s klidem pustila. ()
Dobře zvládnutá hra s rozvernými roztomilostmi je trochu dětinská ve své prostoduše radostné rozvernosti kořeněné hned celou galerií výtečných herců ve znamení feministické péče a pánského scénáře a hudby. Dospělý divák se tak vrací do dětských let a vysloveně si libuje v té hravosti. A jaksi si neuvědomuje, jak se uvolní a rozradostní sám. Janžurová je nepřekonatelnou ježibabou, která by si po svém znehybnění zasloužila čestné místo na zahrádce jako katalyzátor těch rozverných dějů a legrácek. ()
Hrom do bubnu, já bych paní Madam za to, co předvedla parapletem na kulečníkovém stole .... poslala vykládat passiáns někam pod stůl. Princezny Libušky Šafránkové vždycky byly krásné, půvabné, roztomilé a tak nějak samozřejmě princeznovsky dokonalé. Ziskuchtiví rádcové jako komicky záporné postavy jsou tak roztomilí, že bych je brala doma. Nevím tedy, k čemu by mi byli a do jakého kouta bych je postavila. Zato pro Tonka bych uplatnění našla. Dříví naštípat, vodu přinést ... jo já vlastně bydlím v paneláku. Tak ho zas nechám té princezně. ()
Galéria (4)
Fotka © Česká televize / Vlasta Gronská
Reklama