Réžia:
Vlasta JanečkováScenár:
Helena SýkorováKamera:
Věra ŠtinglováHudba:
Vadim PetrovHrajú:
Lukáš Vaculík, Veronika Jeníková, Jana Paulová, Jiřina Bohdalová, Věra Galatíková, Petr Štěpánek, Stella Májová, Lubomír Kostelka, Vít Pešina, Jana BermanováObsahy(1)
Na královských dvorech panují různé zvyklosti. V tom našem království připisovali ohromnou důležitost velkému nosu. Když se totiž „urodil“ zrovna na princově obličeji, rozhodla se celá královská rodina považovat velký nos za znak krásy a vznešenosti. Když se chtěl princ (L. Vaculík) oženit, paní královna (V. Galatíková) vybírala adeptky mezi nejnosatějšími princeznami. Princ se však zamiloval zrovna do té, co měla nosík docela malý. V této pohádce podle F. Hrubína ale nejde zdaleka jen o krásu. Na frak tu dostane princova domýšlivost a potrestána za své kousky bude i mladá čarodějka (V. Jeníková), která se chtěla stát princovou ženou a princeznu Liběnu (J. Paulová) začarovala… (Česká televize)
(viac)Recenzie (27)
Průměrná, možná malinko lepší než průměrná zábavná krátká pohádka v rozumných kulisách. Naštěstí to mělo rozumnou minutovou stopáž, takže příběh o víle, která se chtěla stát princeznou a pomáhala si čarodějnými cukrátky, nezačal nudit dřív než skončil. Nic objevného, ale na nedělní poobědovou siestu dobré. ()
Jiřina Bohdalová je kořením této pohádky. Možná částečně i Lubomír Kostelka, ale jinak je to pohádka slabá. Nejen proto, že je to zase studiovka, ale také proto, že klasické zlo není zlo a také není dostatečně potrestáno, ale také proto, že žádnému závratnému nebezpečí hlavní hrdinové nečelí. A i tomu málu se dokáží postavit za pár minut. Bez většího zápalu pro věc samotnou se nedá zapálit ani dynamit. A tady ani nevzplálo, natož aby se to rozhořelo naplno. ()
taková ta klasická studiovka pro nedělní dopoledne. Bohdalová hraje vlastně dobrou čarodějnici, nazvat to kmotřičkou vílou je opravdu neotřelé (ono už vůbec to spojení, víla a kmotřička - může vlastně víla zestárnout?). Vlasta Janečková si do pohádky opět propašovala manžela, tentokrát v roli malíře, propojujícího příběhové linie. Ale to jeho jméno, Brandlík, to má být jako malý Brandl? ()
Nic moc rozprávka o jednom království, kde všichni mají velké nosy. Princ (Vaculík) si vybírá mezi dvěma princezny. Jedna se jmenuje Brusinka a druhá Liběna. Viděl jsem to teprve dnes, v mých 23 letech. Možná se někomu může zdát mé hodnocení scestné tím, že dvě hvězdy dávám z pohledu dospělého člověka, ale upozorňuji, že tomu tak není a když sleduji pohádky, tak o nich hodně přemýšlím a snažím se je hodnotit i z pohledu dětského diváka. Zde tato pohádka je takříkajíc o ničem. Hemží se to tam jen dlouhými nosy. Jediným kladem je její velmi krátká délka. ()
Identické s pohádkou O princi Bečkovi. Princi s pořádným frňákem se celý královský dvůr přizpůsobí a nosatost se stane módou. Jenže pak se zamiluje do princezny, která má nosík ordinérní. A do toho se jedna víla rozhodne, že by radši byla královnou a za pomoci kouzelných cukrátek promění princeznu Liběnu v muškát. V obou pohádkách mají antagonistky alespoň trochu ctižádosti, obávám se, že princezna Liběna mi připadá dost mdlá. Nu ale proti gustu... ()
Reklama