Narcisový dům

Kvalitní televizní inscenace. Celý život zažívám, jak moje matka přesně ví, co je pro mne nejlepší a co bych měla dělat a jak je zklamaná, že to nedělám. Jako máma dvou dětí chápu i tu druhou rovinu - jako rodič chci, aby moje děti byly šťastné a vím, že jejich život za ně žít nemůžu. Musím jim nechat svobodu, i když jim třeba jejich rozhodnutí nepřinesou štěstí. Přesně o tom je Narcisový dům. Excelentní výkon Eduarda Cupáka. Ráda si přečtu i knihu. Podle stejnojmenné knihy Romana Ráže, scénář Roman Ráž (29.01.2014)

Poctivá televizní práce, natočená tak nějak postaru, jak se to dělávalo před rokem 89. Nadstandardní vztahová studie s excelentní dvojicí Cupák-Hlaváčová. Dva díly jsou ale zbytečné, protože díky tomu to má i pár hluchých míst a ve druhém díle i něco málo psychopatických scén, celkově ale zakončeno nevšední a solidně vygradovanou pointou. A v přemrštěné stopáži začne bejt i otravná hudba, která je jinak skvělá. (22.03.2016)

Depresivní televizní film plný emocí a velmi dobrých hereckých výkonů v příběhu o tom, že splnění snu nepřinese vždy očekávané štěstí. Zobrazené rodinné konflikty se zdají být těžko uvěřitelné svou netolerancí a tvrdostí ve vztazích mezi rodiči a jejich milovanou dcerou, ale jen do té doby než v tisku najdeme zprávu, jak žena zabila své dítě, či vnuk pobodal svou babičku. Životní realita je mnohdy ještě horší než ukazuje tento snímek. (25.03.2013)

Nápad upozornit na odcizení mezi nejbližšími je hodně zajímavé a silné téma, ale zpracování je polovičaté, takže ani skvělé herecké sestavě jsem ztvárnění nevěřil. Zbytečné je rozmělnění do dvou částí. Charakteristika je načrtnuta, ale postavy se v krátkém časovém sledu (vnučka Martinka je cca tříletá) zásadně mění - Ota (J. Schmitzer) alkoholik se promění v abstinenta, ale ve druhém díle znovu vyvádí. Na jedné straně zobrazeno vydírání, hraničící až s domácím násilím, ale na druhé straně nedořešeno, takže postavy umírají, případně myslí na sebevraždu (dcera Marie - T. Medvecká při pohledu na rozbitou vázu; opilý Ota v garáži; matka Marie - J. Hlaváčová předpokládám, že nepřežila "škobrtnutí") bez ladu a skladu. Závěr nechtěně působí komicky, navíc když členem požárního sboru je bodrý soused a když Marie (Medvecká) v kočárku místo své dcery veze basu piv... Výprava připomíná 90. léta pouze výzdobou vinného sklípku nebo sekačkou na trávu. Jinak působí tak na začátek 80. let. Kdo je vinen? Obyvatelé domu, nebo dům? (06.07.2010)

Převážně se natáčelo v Říčanech u Prahy, v mém rodném městě. Po místech, kde se pohybovali herci se také velmi často procházím nebo jimi alespoň projíždím autem. Atmosféra tohoto příběhu byla taková těžkopádná až možná divná. Rodinné vztahy jsou komlikované. Nejlepší výkon předvedla Taťjana Medvecká, i když mě její Marie přiváděla k šílenství. Její chování bych dlouho nevydržela a musela bych ji profackovat. Ale to by nebylo zřejmě to správné řešení celé situace. Mě ta mladá žena přišla jako psychicky nemocná nebo byla přinejmenším hrozně labilní. nechápu, proč s tím Otou vlastně byla. To dělala všechno jako rodičům na truc? Protože jinak si její konání nedokážu vysvětlit. Nicméně, jsem jí do hlavy neviděla. To by museli posoudit jiní. (25.03.2013)