Atentat u Sarajevu
The Assassination at Sarajevo
The Assassination at Sarajevo
Réžia:
Veljko BulajičKamera:
Jan ČuříkHrajú:
Christopher Plummer, Florinda Bolkan, Maximilian Schell, Irfan Mensur, Radoš Bajič, Jan Hrušínský, Branko Đurić, Libuše Šafránková, Ivan Vyskočil (viac)Obsahy(1)
Historická filmová freska popisuje události, které bezprostředně předcházely první světové válce a staly se záminkou k jejímu vyvolání. V létě 1914 pořádá rakousko-uherská armáda rozsáhlé manévry nedaleko hranic s nepřátelským Srbskem, na území Bosny, která se před několika lety stala součástí mocnářství. Následník rakouského trůnu František Ferdinand d’Este se jako vrchní inspektor rakousko-uherské armády chystá odjet do Bosny i se svou ženou Žofií Chotkovou. Zatímco František Ferdinand se pře o detaily se svým strýcem, císařem Františkem Josefem I., připravuje se proti němu atentát. Bosenští nacionalističtí vlastenci, kterým se podařilo emigrovat do Srbska, se cvičí v používání střelných zbraní a granátů. Trojice mladých bosenských Srbů Gavrilo Princip, Trifun Grabež a Nedjelko Čabrinović se poté vydá na dlouhou a nebezpečnou cestu do Sarajeva, kde má František Ferdinand svou cestu ukončit. Jejich cílem je pouze svrhnout tyrana a pomoci tak Bosně k nezávislosti. Jenže situace mezi evropskými mocnostmi je už několik let napjatá právě kvůli jejich územním nárokům na Balkánu. Čin, který se nakonec podaří dokonat Gavrilu Principovi na Appelově nábřeží v Sarajevu 28. června 1914, se tak stane záminkou pro rozpoutání první světové války, největšího válečného konfliktu v dosavadních dějinách. (TV JOJ)
(viac)Recenzie (47)
Tuto historickou událost jsem snad ve filmu ještě zpracovánu neviděla a proto oceňuji snahu přiblížit téma touto cestou.Podle dostupných zdrojů se film drží faktů a ani dějově není nudný. ()
“Sud s prachem”, tak by se také dal nazvat Balkán v určité historické době. Když se párkrát do tohoto sudu vystřelí, mnohdy stačí jednou, nastane situace, která se dá popsat všelijak. Historicky napůl přesný film, který vznikl v československo – jugoslávské produkci, se nemůže pokoušet o rekonstrukci okolností atentátu v Sarajevu, poněvadž z tendečního hlediska fandí téměř výlučně jen jedné straně (zosnovatelům atentátu). Přítomnost českých herců je výrazným přispěním k celku (Otomar Korbelář, Libuše Šafránková, Jan Hrušínský, Ivan Vyskočil, Zděněk Srstka a mnoho dalších), přítomnost herce jako je Christopher Plummer se snaží udělat z filmu opravdu mezinárodní projekt. Hudba Luboše Fišera je velice důležitým prvkem ve filmu, úsečné a tvrdé až kovové tóny dobarvují zmatenost doby, zmatenost lidského počínání. ()
Skoro dobrý, občas tam překáželo trapné jogurt obsahující sladkobolné blábolení. ()
Velmi podprůměrné zpracování důležitého mezníku světových dějin - herecké výkony velmi slabé, divadelně přehrávané (snad pouze s vyjímkou Otomora Korbeláře), režijně nezvládnuté a v několika místech zcela historicky překroucené - např. Princip nemohl být jako nezletilý pověšen, tak zemřel v Terezíně na TBC (nikoliv umučen). A hudbu byla posléze použita ve verneovce Ocelové město. ()
Řekl bych, že poměrně věrně popisuje tehdejší události, včetně určitého rozboru postav a jejich pohnutek. ()
Tradiční historický film popisující přípravu a průběh sarajevského atentátu bez jakýchkoli uměleckých či jiných ambicí. Velkým plusem je mezinárodní herecké obsazení, z českého pohledu pak ekipa českých herců v netradičních rolích, mínusem absence jakéhokoliv napětí, natožpak nějaké jeho stupňování s blížícím se finále. Ale jako popis historických událostí, které ovlivnily budoucnost celé Evropy, dobrý. ()
Dnes už se takove velkofilmy netoci ()