Reklama

Reklama

Atentát: Sarajevo 1914

(TV film)
  • Česko Sarajevo 1914 (viac)
TV spot

Obsahy(1)

Konspirace v pozadí události, která zahájila první světovou válku. Dne 28. června 1914 došlo v Sarajevu k atentátu na rakousko-uherského následníka trůnu Františka Ferdinanda d'Este a jeho ženu Žofii z Hohenbergu, což bývá považováno za spouštěč první světové války. Výpravný koprodukční projekt Sarajevo, 1914 se nezabývá samotným atentátem, ale přináší dramaticky přibarvený pohled na události bezprostředně následující, které ovšem byly oficiálními dějinami potlačeny. Ačkoli atentát zcela jednoznačně provedl Srb, scénář se zabývá možnou konspirací v pozadí celého aktu, sahající až do vysokých míst v Rakousko-Uhersku a Německu. Právě tyto okolnosti odhaluje soudní vyšetřovatel Leo Pfeffer během výslechů střelce Gavrila Principa i jeho spolupracovníků. Nicméně jak záhy zjistí, na pravdu není nikdo z oficiálních míst zvědav, a to nejen proto, že jsou rakousko-uherští a němečtí oficíři již příliš zabraní do plánování války se Srbskem ještě před tím, než by Pfefferovi zadané vyšetřování potvrdilo, že za atentátem stála srbská vláda. Tlak velkých dějin a jejich inscenátorů záhy pocítí sám na sobě i zásadový Pfeffer. Německo-český koprodukční film, na němž se podílela také Česká televize, se soustřeďuje na vykreslení znepokojivé situace člověka, který vidí pravdu, ale nedokáže zastavit tok dějin, ba je dokonce konfrontován s přímými důsledky vývoje, který doufá zvrátit. (Česká televize)

(viac)

Videá (1)

TV spot

Recenzie (51)

zdeny99 

všetky recenzie používateľa

Sarajevo 1914 je nudné vyšetřování atentátu na Ferdinanda D'Este. V porovnání s Vávrovým vynikajícím filmem EVROPA TANČILA VALČÍK, který kromě samotného atentátu se navíc zabývá pohledem všech evropských velmocí, tak tento rakouský televizní film je příšerný. Hlavní hrdina, Žid, který vyšetřuje atentát je naprostý ňouma a jediné co umí, jsou tak možná jen jazyky. S ním padá tento film ještě hlouběji, než se dalo čekat. Absolutní selhání rakouské televize, která spolupracovala v koprodukci i s Českou televizí. [634. hodnocení, 42. komentář, 60%] ()

Terva 

všetky recenzie používateľa

Je zvláštní s takovým odstupem času sledovat příběh, který započal První světovou válku. Je to velká změna po sérii současných filmů, které se zaobírají jen a jen Druhou světovou. Thriller s velmi dramatickou hudbou je zajímavý, ale mám pocit, že mohl nabídnou o hodně víc. Jako-by se tvůrci báli odhalit něco více šokujícího. CITÁT - Chceme aby jste výslech provedl vy!!:........ ()

Reklama

Arsenal83 

všetky recenzie používateľa

Škoda zbytočného sústredenia sa aj na ľúbostnú linku, dokonca zaznie niekoľko antisemitských hesiel a o tom Sarajevo 1914 nebolo a nemalo byť. Inak ale správne a trefne ukázané, ako sa celý čas manipulovalo len aby bola vojna, lebo veď plebs nech si zdochýna, keď my veľkí páni si potrebujeme niečo dokazovať. Princip a pár ďalších faganov vojnu už neprežili, pritom ju spustili atentátom na človeka, ktorý chcel ich národu ešte pomôcť, na rozdiel od jeho skostnateného otca dlhofúza. ()

Tominecek 

všetky recenzie používateľa

Hlavní hridna Leo Pfeffer byl vyšetřujícím soudcem v Sarajevském procesu. Roku 1938 Vydal knihu "Vyšetřování atentátu v Sarajevu", ve které sám jako přímý svědek odhalil manipulace rakousko-uherských orgánů. Ty měly za cíl bez důkazů obvinit Srbsko z rozpoutání světové války. Především vysvětluje, že "mladobosenci" nebyli "velkosrbové", ale idealisté, kteří se prohlašovali za Jugoslávce nebo Srbochorvaty a byli inspirováni panslovanskými a levicovými myšlenkami. Leo Pfeffer byl rakousko-uherským činovníkem penzionovaným v roce 1919 právě z důvodu své účasti v Sarajevském procesu. "To vyšetřování bylo nejtěžší a nejvíce vyčerpávající prací v mém životě. Ale nejen to, byla to i práce nevděčná, která zpečetila můj osud. Ale co jsem já proti milionům lidí, kteří zahynuli ve válce? Byl jsem si ihned vědom, jak je toto šetření důležité, ale i toho, že se o tom dříve či později povedou velké debaty, zvláště když jsem se dozvěděl, že se předpokládá, že vyšetřování bude konstruováno tak, aby posloužilo jako záminka k válce proti Srbsku“, vypověděl Pfeffer v roce 1938. "I v době vyšetřování jsem byl přesvědčen, a dnes také, že některé kruhy Rakousko-Uherska musely atentát usnadnit a pak jej využily pro válku proti Srbsku", prohlásil Leo Pfeffer. Poukázal na podivnou roli maršálka Potiorka, který po prvním pokusu o atentát na Františka Ferdinanda nevysvětlitelně zastavil kolonu a vrátil ji přímo před atentátníka Principa. "I když mne světová válka zastihla v průběhu vyšetřování, byl jsem přesvědčen, tehdy stejně jako dnes, že sarajevský atentát nezpůsobil válku, ale že to byla pochodeň, která zapálila již naskládanou hranici propletených zájmů", napsal Pfeffer. Vyšetřující soudce Leo Pfeffer nepovažoval Principa za šíleného vraha, kterého Srbsko vyslalo zavraždit Františka Ferdinanda. "Při výsleších Principa jsem měl spoustu příležitostí poznat jemnosti jeho charakteru. Na první pohled byl skromný a uzavřený muž, ale byl hrdý a odhodlaný fanatik ze svého politické přesvědčení a svých politických ideálů. Takového Principa by nikdo nemohl přesvědčit nebo najmout k provedení atentátu", vypověděl Pfeffer. ()

Cheeter 

všetky recenzie používateľa

Nevím už jak jsem před pěti lety došel k tomuto hodnocení, ale i dnes bych dal stejné. Celý film podle mě pokulhává, a to hned dvakrát. Jednak tím, že nezobrazil atentát, jak proběhl. A to hodně lidí očekávala. Ta matná šmouha, kde se to mihne je dost slabý odvar. A druhým problém je podle mě mdlost celého příběhu. Na druhou stranu technická stránka se podle mě dost povedla. A co se týče zachycení dobových nálad, tak to bylo také dobře zpracováno. Pozorovat jednotlivé názorové proudy tu jde dost dobře, člověk nemusí být odborníkem. Jenom jestli to dokáže běžný divák zkonzumovat. ()

Galéria (41)

Zaujímavosti (3)

  • Film vznikol na v spolupráci medzi nemeckým televíznym kanálom ZDF a rakúskym kanálom ORF. Bol uvedený v rámci 100. výročia začiatku prvej svetovej vojny. (Arsenal83)
  • Natáčelo se i v Hradci Králové a v Josefově u Jaroměře. V Hradci Králové, konkrétně na Velkém náměstí, vznikaly scény jako atentát na Ferdinanda či dějové scény na nábřeží Labe. Krom České republiky se natáčelo také v rakouské Vídni. (San Miguel)

Reklama

Reklama