Atentat u Sarajevu
The Assassination at Sarajevo
The Assassination at Sarajevo
Réžia:
Veljko BulajičKamera:
Jan ČuříkHrajú:
Christopher Plummer, Florinda Bolkan, Maximilian Schell, Irfan Mensur, Radoš Bajič, Jan Hrušínský, Branko Đurić, Libuše Šafránková, Ivan Vyskočil (viac)Obsahy(1)
Historická filmová freska popisuje události, které bezprostředně předcházely první světové válce a staly se záminkou k jejímu vyvolání. V létě 1914 pořádá rakousko-uherská armáda rozsáhlé manévry nedaleko hranic s nepřátelským Srbskem, na území Bosny, která se před několika lety stala součástí mocnářství. Následník rakouského trůnu František Ferdinand d’Este se jako vrchní inspektor rakousko-uherské armády chystá odjet do Bosny i se svou ženou Žofií Chotkovou. Zatímco František Ferdinand se pře o detaily se svým strýcem, císařem Františkem Josefem I., připravuje se proti němu atentát. Bosenští nacionalističtí vlastenci, kterým se podařilo emigrovat do Srbska, se cvičí v používání střelných zbraní a granátů. Trojice mladých bosenských Srbů Gavrilo Princip, Trifun Grabež a Nedjelko Čabrinović se poté vydá na dlouhou a nebezpečnou cestu do Sarajeva, kde má František Ferdinand svou cestu ukončit. Jejich cílem je pouze svrhnout tyrana a pomoci tak Bosně k nezávislosti. Jenže situace mezi evropskými mocnostmi je už několik let napjatá právě kvůli jejich územním nárokům na Balkánu. Čin, který se nakonec podaří dokonat Gavrilu Principovi na Appelově nábřeží v Sarajevu 28. června 1914, se tak stane záminkou pro rozpoutání první světové války, největšího válečného konfliktu v dosavadních dějinách. (TV JOJ)
(viac)Videá (1)
Recenzie (47)
Jako výsledek ještě ucházející, ale na mě příliš patetické a romatické zároveň. Taková koprodukce slibovala nadějnou podívanou, ale vůbec k filmu neseděla. Plummer je sice výborný (jako vždy), ale větší kontrast k obtlouslému Ferdinandovi si těžko představit. Schell nic moc, Bolkan ale fajn. U filmů o atentátech je základ, aby scéna byla alespoň nadprůměrná a to tady naštěstí platí. ()
Průměrné zpracování významné historické události, které spíše než čímkoliv jiným zaujme širokou zahraniční koprodukcí. Na jedné straně sledujeme Ferdinandovu cestu po Bosně, v níž kontroluje stav císařského vojska a neustále probírá schylující se válku, na druhé přípravu a přesun jeho budoucího vraha Gavrila Principa a jeho spolubojovníků z teroristické organizace Černá ruka. Film si vystačí s velmi přímočarým scénářem, který je místy natahovaný až do zbytečné délky, aby pak samotný závěrečný atentát doslova „proletěl“ během několika málo minut. Stejně jako Bitva na Neretvě trpí i Sarajevský atentát na Bulajićovu nevýraznou režii, která absolutně nedokáže budovat jakékoliv napětí. ()
Sice bych si odpustila většinu těch malých rolí, které sehráli Češi, melancholickou Šafránkovou, Švandovou do větru a zejména tápajícího Hrušínského nebo tradiční Skořepovou v komparzu... Naštěstí vše důležité ale hraje zahraničí a Korbelářův ideální František Josef už lépe zapadá do typizace v čele s Plummerem a Bolkanovou a takový Nedbal v pozadí taky neurazí. Jinak bych se spíš zamýšlela nad vývojem filmové spolupráce ČSR a Jugošky, než nad čímkoli jiným. Ještě v 50. letech se jezdilo s Hvězdou na jih nebo se v Praze plnila Tři přání a teprve Atentát na d'Esteho připomíná velkofilm. ()
Slušný juhoslovanský film, ktorý sa snaží zmapovať situáciu v rebelantskej Bosne až po atentát na následníka R-U trónu. Na socialistickú Juhosláviu naozaj slušné aj obšírne podané. Ale verím tomu, že keby sa do tohoto námetu pustili niektorá zo západných kinematogriafí, malo by to viac šťavy. Obsadenie hviezdneho Plummera bol výborný krok a posunul film do vyššieho levelu, niečo podobne sa Juhoslovanom podarilo o 12 rokov neskôr, keď bol do filmu Útěk ze Sobiboru prizvaný Hauer. Florinda Bolkan vcelku tiež splnila rolu peknej arcivojvodovej manželky. Škoda, že aj druhá strana (rebelanti) nemala tiež nejakú hviezdu alebo aspoň hviezdičku, pretože tú tvoril zväčša slabší mladícky ansábel. ()
Poměrně věrná rekonstrukce atentátu na následníka Rakouko-Uherského trůnu. Událost, která akcelerovala situaci v Evropě a zapsala se do dějin. Gavrilo Princip je dodnes uzáván ve své vlasti jako hrdina...jinde spíš jako vrah a Ferdinand D'Este je možná zase ne úplně právem označován za člověka bez jehož smrti by válka nebyla. Herecké obsazení sedlo poměrně věrně, jenom česká účast je zde opravdu na vedlejší koleji. Jako snímek pro výuku dějepisu naprosto ideální. ()
Galéria (19)
Zaujímavosti (1)
- Filmovanie prebiehalo v Konopišti, Prahe, Hlubokej, Sarajeve, Zvorníku i Belehrade. (dyfur)
Reklama