Ima, ai ni jukimasu

Film, který popisuje prázdnotu v srdci krutějším způsobem než cokoli jiného. Představa bezvýchodnosti hlavního hrdiny a jeho syna je silná už na papíře, jenže teprve Japonský cit s ní vyždíme veškerou dávku a nechá diváka projevit emoce. Režisér Nobuhiro Doi naštěstí i po nakouknutí do pohádkových vod zůstává atmosféricky civilní a srozumitelný všem. Návrat milované osoby nechává emočně pomalu plynout a pravou extázi nechává vybuchnout až v drásajících posledních dvaceti minutách. Po nich už postavy nepotřebují komentář. Svou víceznačností jsou lidštější a nám bližší i přes dálku tolika tisíc kilometrů. Koneckonců, své "období dešťů" by si přál asi každý z nás i s vědomím nástrah a smutku s něho plynoucí. Je k nevíře, že v podobně melancholické tématice se najde čas i na jemné náznak humoru a nadechnutí. I to je reálné. Pro lidi, kterým chybí ztracený blízký ještě reálnější. (03.10.2009)

Nádherný film... Jeden z nejkrásnějších, nejromantičtějších, nejprocítěnějších, nejemotivnějších a nejlepších filmů, co jsem kdy viděl... Jak zpracováním, hudbou, přírodou, tak herci. Takumi a Yuji to zahráli naprosto perfektně, procítěně, dokonale... V neposlední řadě příběhem, který je prostě krásný... Málokdy se u něčeho rozbrečím... Tento film budu mít v hlavě ještě dlouho, krásný zážitek... (30.07.2008)

Tenhle krásný japonský film mě opravdu dostal. Poslední čtvrtinu (možná to byla i třetina) mi tekly slzy nepřetržitě. Ty dvě postavy (no vlastně byly tři), jsem si opravdu zamilovala, jejich příběh, vyprávěný očima jeho a potom jejíma, jejich štěstí, jejich smutek, jejich nádhernou lásku, tu jedinou a věčnou. (04.06.2006)

Po remaku som si znova pustil originál a len som si potvrdil svoje dojmy z pred rokov. Papierovo to je pekná melodráma s obrovským potenciálom dojať diváka, ale mňa to jak predtým tak aj teraz emocionálne vôbec nezasiahlo. Proste mi tam chýbala poriadna chémia medzi postavami. Obidvaja si išli svoje romantické línie sólo a divák sa diví prečo si ho vlastne zobrala. Na konci nám to v krátkosti objasnia, ale u mňa sa namiesto výbuchu dojatia dostavilo rozčarovanie z toho, že už bolo neskoro k tomu, aby ma to zasiahlo. Jej línia so synom mi tu pripadala tiež menej prepracovaná a tak nejak bokom. Viac sa sústredili na romantiku, ktorá ale pre mňa zúfalo nefungovala. Oproti remaku tu má väčší priestor kamarátka hlavného hrdinu z práce v podaní nádhernej Mikako Ičikawa. Až mi bolo ľúto, že hlavnú hrdinku nehrala ona namiesto nevýraznej Júko Takeuči. Výsledok je priemer a ja teda rozhodne oveľa viac odporúčam kórejský remake. 5/10. (01.07.2019)

Jééé, to se ale povedlo...když jsem na to koukala ve vlaku, přišla jsem si jako pitomec, protože jsem brečela celých posledních 35 minut jak želva. Závěr byl dojemný, přestože i očekávatelný jako reformy u vlády rozpočtové zodpovědnosti. A vzhledem k tomu, že nikdo v kupé netušil, cože na tom počítači dělám, museli si myslet, že jsem takové malé labilní stvoření...opravdu vkusné, romantické a velice příjemně podané, krásná hudba pěkně koresponduje s celým příběhem. Musím bohužel říci, že i když titulky byly dobré, o poznání horší je bohužel originál, protože když už po stopadesátépáté slyšíte "Arikato" a náš souhlas nijak nezní nijak, jen kývnou hlavou a udělají "Hmm", tak už jsem nemohla a musela jsem se strašně smát...teda já jsem ale netolerantní ;) (10.03.2011)