Proudy lásku odnesou

70% Asi byla chyba pouštět si Proudy okamžitě po Náhrdelníku, přes barevný materiál mi přišla tato série videoklipů o dost slabší. Že by proto, že chyběla Ester Krumbachová? Hned první skladba Proudy lásku odnesou mě neskutečně iritovala - nebýt toho, že následuje Magdaléna, asi bych nad celým projektem zlomil hůl, za ni je čtvrtá hvězdička, protože tato píseň se mi od paní Kubišové líbí ze všeho nejvíc (i když i zde obraz dost pokulhává). Ring-O-Ding mi rovněž není nijak neznámá a nápad se zahradou plnou napíchaných osobností mě docela zaujal, stejně jako Martin zjev v poslední písni Hey Jude. Jedna drobnost - všiml jsem si toho už v Náhrdelníku, kde jsem to víceméně přešel jako úlitbě černobílému materiálu, ale tady se to objevilo zase - proč tak výrazné oční stíny? O malinko širší a vypadá jako mýval... (03.06.2009)

Ale jistě, s obrazem se čaruje, je to barevné, poučené na cizích vzorech, trochu hipícky protiválečné, ale je to až moc opulentní, trochu až moc přeplácané, občas to nedrží úplně dohromady s hudbou. Skromnější a jen černobílý Náhrdelník melancholie je mnohem soudržnější a působivější. Čtyři hvězdy, ale jen tak tak. (23.08.2015)

Tento recitál je součástí DVD Příběh. Jde o soubor nejzásadnějších písní Marty Kubišové z alba Songy a balady. Jako filmový klip hodnotím průměrně, Marta je zde ovšem naprosto neodolatelná, přestože jí hraní těch gest moc nejde. Poslouchat ty hudební skvosty a koukat na Martu z roku ´69, co víc si lze přát. Přesto mi to chvílemi přišlo jakoby bez energie, hlavně Hey Jude....85% (27.10.2014)

Marta Kubišová a její další písně a videoklipy k nim. A i když se tentokrát jedná o dost lepší písně, než v Stalo se na podzim a i když i videoklipy vypadají o dost líp, stejně nemůžu jít s hodnocením vysoko. Většina písní má silné téma, ale z videoklipů mě oslovilo Hej, Jude a trochu ještě Mama, zbytek mi přišel takový, že "ušel". A kvůli tomu víc jak silné 3* fakt dát nemohu. Tak schválně, jak na mě zapůsobí Náhrdelník melancholie... (20.09.2020)

Celý recitál znám už spoustu let a pořád se nejlepšího díla Jana Němce nemůžu nabažit (omlouvám se Démantům noci). Vlastně je to jediný pořad z dílny Československé televize, který je vyznáním americkému hnutí hippies na konci šedesátých let. Navíc Marta Kubišová byla úplně první zpěvačka, které se dostalo té pocty být zaznamenaná na barevný materiál. Nu a daný pořad skoro vůbec nestárne. (26.09.2015)