Faktótum

Celé mi to přišlo hodně sympatické, ať už přesným výkonem Matta Dillona, nebo příjemnou černohumornou atmosférou. "Faktótum" plyne velmi pomalu a v podstatě nemá moc děj, musíte se ztotožnit s postavami a to jsem s radostí udělal. Tento film přesně ukazuje jaká je škoda, že Matt Dillon není trochu slavnější a že o něm není tolik slyšet. Jeho Henry Chinaski se mi prostě vryl do paměti. (22.08.2006)

Sledovat pribeh Loosera Henryho Chinaskiho, ktery se utapi v chlastu a v nahodnych znamostech ktere utahnul na nejakou tu sklenicku me celkem bavil. Ale co me vylozene vadilo bylo, ze film nenacichnul dobou ve ktere se pribeh odehraval. Napr.scena kdy si pro Chinaskyho dojede sef do mistniho baru ve zlatem nejnovejsim Chrysleru me vazne nesedelo. Celkove pomerne slusny filmek s prijemnym vykonem Matta Dillona a cernym humorem. (10.01.2008)

Neambiciózní výkřik do ticha pro osobní potřebu, jehož čtení vás nezbaví zubního kazu, ani nezachrání černouška v Africe, takže ruce pryč, panstvo. Za svůj život jsem Bukowskiho románů, povídek, básnických sbírek a kdovíčeho ještě přelouskal jako šafránu a v současnosti jsem přesvědčen, že u něj víc než u jiných autorů platí přečtená jedna = přečtené všechny. Na jednu stranu mě na jeho osobě neskutečně irituje jeho nadutost, omezený pohled na svět, nesmyslná kritika ostatních autorů, kterým nesahá po špička penisu, psaní básní ve jménu kvantity nad kvalitou, nudné žvatlání o dostizích a jeho specialita - kritika veškerých politických postojů nebo forem aktivismu. Na druhou stranu ho však v jistých ohledech respektuji jako moudrého, životem protřelého veterána, holduji jeho naturalistickému stylu psaní, bezkonkurenčním popisům šoustání, chlastacích historek a všelijakých fekálností, jeho záviděníhodnému životnímu stylu a nakonec tomu malému procentu básní s nezpochybnitelným přesahem. Má oblíbená Bukowskiho kniha je Škvár, který považuji za jeho nejdospělejší, nejhlubší a nejzábavnější román. Teď konečně k filmu. Faktótum se zbavilo jediného významného neduhu Štamgasta, o kterém se Bukowski konkrétně vyjádřil - Mickey Rourke a jeho teatrální přehrávání. Dillonův herecký projev je úsporný, ale je to také jediný krok k dobru. Pokud se dobře pamatuji, tak kniha Faktótum byla více méně epizodní honba za prací a chlastem v první polovině špinavých čtyřicátých let a tvůrci děj nešikovně převedli do současnosti. Dillon Bukowskiho hraje dobře, ale je na něj málo ošklivý, jeho zasouvačky jsou moc zachovalé, košile moc čistá, interiéry moc čisté, dobře si pamatuji, jak si v knize museli utírat prdele novinami, protože neměli na hajzlpapír, všude je zkrátka málo špíny, sraček, blitek, šoustání a chlastání. V jednotlivostech se příběh filmu od knihy výrazně neliší, naopak struktura vyprávění je dost roztříštěná, tmel mezi epizodami je těžce nezáživný a vlastně i těm epizodám chybí šťáva, zkrátka a dobře na důstojnou adaptaci si ještě počkáme. (17.02.2013)

Henry Chinaski je člověk, který prostě nezapadá do davu. Jeho život je alkoholická autodestrukce, žádné plány do budoucnosti, žije . den za dnem. Práce? Jako taxikáře ho nechtěli a fabrika na okurky- otrava. Takže pije, kouří, zvrací, píše, sází a peleší se. A svět? Co je mu po něm.hlavně, že mu tam vždycky někdo naleje . Kašle na konvence a je svým způsobem spokojený. Někdy možná i trochu smutný, ale nic co by nespravila další láhev a trocha té fyzické lásky.. „Dávám svůj čas. To je všechno co můžu dát“. Mickey Rourke se mi sice jako Chinaski v „Barfly“ líbil mnohem víc (zřejmě měli i víc společného). Přesto i Matt Dillon se zhostil role věčně uváleného a opilého spisovatele na výbornou. (22.11.2005)

Nádherně zachycená bukowskiho poetika. Matt Dillon je skvělý Hank, podle mě se lehce vyrovná brilantnímu výkonu Mickeyho Rourka v "Barfly". Faktótum je jedna z nejlepších bukowskiho knih a i film je povedený. Pokud někomu vadí pomalé tempo a vlastně žádná zápletka, tak přesně takové jeho knihy jsou. (16.09.2006)