Stavitel chrámu

Katrastrofická scéna s požárem LEŠENÍ je takovou maličkou revolucí v českém filmu. :-) Mezititulky dnes už opravdu pobaví, ale na tehdejší dobu se tento první český "velkofilm" docela povedl, když zohledníme i špatnou ateliérovou výbavu, s níž jsme si mohli nechat zdát o filmech, jaké tehdy natáčeli třeba Italové. 60% (15.10.2010)

Historická tématika, která se v nejrozmanitějších podobách objevuje v počátcích všech národních kinematografií, nezůstala ani u nás bez odezvy. V prvním roce samostatné československé republiky byly natočeny i první historické filmy (Noc na Karlštejně, Rabi Löw, Utrpením ke slávě), mezi nimiž se nejvyšší pozornosti těší Stavitel chrámu. Film se nezabývá přísnými historickými fakty a v podstatě vychází ze známé pověsti o staviteli Petrovi, který se údajně spojil se samotným ďáblem, aby mohl dokončit impozantní stavbu svatovítské katedrály. Tuto legendu pak o několik staletí později literárně zpracoval spisovatel Alois Jirásek ve svých Starých pověstech českých, z nichž ostatně tvůrci scénáristické podoby dr. Šrámek a ing. arch. Koula vycházeli. Režiséři Karel Degl a Antonín Novotný se však zároveň snažili vytvořit dílo, které by se svým zpracováním mohlo přiblížit zahraniční produkci s mnohem vyšším materiálním zázemím. Nakonec se jim toto přání splnilo. Zejména ve Francii slavil film pod názvem La Cathédrale značné úspěchy. V hlavní roli vizionářského Parléře se objevil přední člen činohry Národního divadla Rudolf Deyl (tehdy třiačtyřicetiletý herec), který se na filmovém plátně znovu prosadil až za dalších čtrnáct let. Pro vývoj domácí kinematografie znamená STAVITEL zásadní mezník a zvláště uvědomíme-li si, že tvůrci byli nuceni pracovat v technicky nedokonalých ateliérech, získává dílo až nevídané rozměry. Vnitřní monumentalita je pak završena novodobým konzistentním hudebním podkresem Karla Louly. (14.11.2009)

Zpracování pověsti o tom, že úspěch se v Čechách neodpouštěl nikdy, jsem viděla v doprovodu hudby Karla Loudy. A ty varhany byly strašně zajímavé, klidné v romantických scénách, dýchavičně neurotické v těch vypjatých. A jelikož mi Loulova hudba navíc připomněla tu od Françoise de Roubaixe, musím zaokrouhlit na 4 hvězdičky. (19.02.2013)

Tu čtvrtou tam přikládám asi jen za hudební doprovod zde u nás na LFŠ, který tomu dal ten správný nádech a vlastně by za to tvůrci ani neměli tolik být ceněni. Pravděpodobně jsem neviděl starší film a asi bych ani neviděl, nebýt toto dílo jako předehra k dalšímu filmu. Ta Alena byla ale škaredá baba. Ale zápletka dobrá :). .. LFŠ 2018 MN (31.07.2018)

Ambice před 90ti lety jeho tvůrcům rozhodně nechyběli. Ale pěkně popořádku. Po 20ti letech pachtění nadšenců se konečně našel někdo kdo do filmu nedal jen čiré nadšení, ale i nějaký ten tak důležitý kapitál. Námět sliboval mnohé. Byl ve své době dostatečně komerčně zajímavý a výdělečný a při tom i umělecky hodnotný (tak přílákal i tehdejší ikony našeho divadelního-hereckého světa). Díky dostatečnému finančnímu pokrytí se může film chlubit solidní výpravou, kostýmy a u nás průkopnickou trikovou stránkou. Navíc filmařům přálo i štěstí (či snad osud?) na exteriéry tehdy renovovaného chrámu. I přes mnohé klady Stavitele chrámu, má film mnoho problémů. A to hlavně ve schopnostech obou režisérů. Nebyli schopni odvyprávět svůj příběh, bez kostrbatosti a pomocí vložených mezititulků ( jako ZÁVIST, SEN O DOKONČENÍ atd). To co v té době se již dařilo ve světě-v Americe, či v Německu ( jeho expresionismus se do němého filmu hodí přímo geniálně). Ale i přesto se jedná o významné dílo, které otevřelo možnosti v profesionalizaci našeho filmu a umělecké hodnoty. (08.12.2009)