The Mounted Patrol
Obsahy(2)
Dramatik František Langer zpracoval v Jízdní hlídce konflikt československých legií s bolševickým režimem v Rusku. K látce však přistupoval korektně a ze sovětských vojáků nečinil žádné zloduchy, spíše je představil jako vším zklamané lidi, kteří nevidí jinou budoucnost svou a své země než v násilné společenské změně. Každého proto nutí, aby se k nim připojil. Ani režisér Václav Binovec nesklouzl k lacinému osočování, zdůraznil izolovanost legionářské hlídky, zabarikádované ve vesnickém domku a odhodlaně vzdorující nepřátelské přesile. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (29)
Langerova hra je velkou vlasteneckou tirádou, jejíž záměrný patos nacházel uplatnění především v dusném období druhé poloviny třicátých let, kdy byla opět ohrožena demokracie a trvání mladé československé republiky. Binovcův film tyto tendence zesiluje i v rovině hrozícího bolševického nebezpečí, před nímž autor otevřeně varuje. Z dnešního pohledu už sice leccos zastaralo, především herecké výkony, přesto je Langerova hra důležitou součástí naší národní cti a hrdosti, jak o tom svědčí nová nastudování na současném jevišti i v rozhlasovém studiu (shlédnuto v rámci výstavy Československé legie v Rusku 1914-1920 v kině Ponrepo, 4. 12. 2008). ()
Cynik by řekl, že nebýt Matějkova (teatrální Zdeněk Štěpánek) prvního patetického proslovu, nemusela se z jízdní hlídky stát hlídka pěší, ale čert to vem. Legionářský "western" (včetně příjezdu kavalerie) se silným patriotickým vyzněním je napínavý, ukazuje prosté lidi, z nichž muže se zbraněmi (a vynikající vojáky) udělal tlak okolností ("Jsme tu jako zrna mezi mlýnskými kameny." ). Velitel rudých není vylíčen jako bezcharakterní darebák a rtuťovitý František "Oni by se s náma takhle nemazlili" Kreuzmann naplno využil hereckou příležitost, kterou mu scénář nabídl. Se vzpomínkou na pradědečky (Saláta a Oujezdského), kteří tam tenkrát byli, za pět. ()
Je teskno po národní hrdosti, která z filmu čiší. Přes všechny přepjatosti a naivnosti si člověk musí uvědomovat, že takto byl film ve třicátých letech Čechoslováky akceptován, že sdíleli stejnou pýchu na svou armádu, na sebe, na svůj stát. Nemohli jsme v následující historii promrhat víc, než tento kapitál. ()
Film o československých legionářích, kteří se v roce 1919 chtějí za každou cenu dostat ze Sibiře zpátky domů. Vydařené drama, kterému nechybí skvělé herecké výkony, zejména pánů Řepy nebo Kreuzmanna. Druhá půlka filmu se odehrává v zabarikádované dřevěné stavbě, kde se skupinka legionářů snaží bránit sovětské přesile. Málo takových filmů na toto ožehavé téma, proto přihodím hvězdičku navíc. ()
Ani náhodou nesdílím nadšení ostatních, toporné herecké výkony, postavičky pohybující se sem a tam, ať již koňmo nebo po svých. Bojové scény spočívající v několika zmatečných výstřelech. Vadilo mi též neustálé prznění ruštiny. Já vím, je potřeba zohlednit dobu vzniku filmu. Ale to jsem udělala a přidala hvězdičku. ()
Reklama