Dalkomhan insaeng

Pomstychtivej hrdina se zbavuje lidí, co ho chtějí za každou cenu odstranit. Netuší však, že si během svého konání nadělá tolik nepřátel. První polovina filmu byla poměrně nudná a řekl bych až zbytečně natahovaná, jinak řečeno prostě úplně zbytečná. Ale za to během poloviny druhý mi padala čelist každym výstřelem, každym zabitym hajzlem a každym pěstnim soubojem. Akce je výborně a svižně sestřihaná, dopomáhá jí skvělá kamera a celkem obstojná hudba, která mi tam ale moc nepasovala. Když pominu občasnou nudu během první půle, ne zas tak úplně padnoucí hudbu a budu hodnotit půlku druhou s parádní akcí, emocema a dobrym scénářem tak dám krásný čtyři hvězdy. A kdo ví? Třeba až to trochu víc vstřebám tak tomu tu pátou prostě dam :) (27.10.2009)

Moje první setkání s Kim Ji-woonem a hned velmi vydařené! V nevědomosti a neznalosti asi občas bývá blaženost, a tak nemusím naříkat, že Bittersweet Life je "jen dalším remakem", když jsem Melvillova Samuraje neviděl. Ano, příběh není kdovíjak originální, ale o to zas tak nejde. Tohle není "o čem", ale "jak", "jak to zapůsobí". A zapůsobí hodně. Bittersweet Life je pro mě nejnářezovější korejský film od Oldboye. Ta vtahující atmosféra! Dokonalá kamera, propracovanost záběrů, podmanivá hudba, herecké výkony... všechno sedí, lépe řečeno skvěle šlape. Jestli bych měl něco vytknout, tak snad jen pár nelogičností/ nevyjasněností a přílišnou "krátkost", aspoň 10 minut navíc bych uvítal. ___ 95 % (09.08.2005)

Edwardsov Večierok začínal scénou, v ktorej sa nedarí definitívne zastreliť Petra Sellersa, ktorý vo filme hral Hrundi Bakšiho. Bola to výborná komédia, na ktorú napriek množstvu neprajníkov nedám dopustiť.  Keď mi v tomto kórejskom filme začínal Sun-woo pripomínať zmieneného Petra Sellersa, nebola to komédia. Bola to trápnosť, ktorá si ani tie tri hviezdičky nezaslúži, ale pri nižšom ohodnotení by som priznal, že ma film rozčúlil, naštval. A to naozaj nie. Bezvýznamný film, zbytočne minuté dve hodiny. (21.07.2023)

„La dolce vita aneb (první nenaplněná) láska bolí“. Měl mu pouze pohlídat přítelkyni a v případě nutnosti konat popř. zavolat. Neudělal tak a jak už to tak v životě chodí, každý dobrý skutek je po zásluze (po)trestán. Zvlášť, když dostanete druhou šanci, ale tři slovíčka „omlouvám se Vám“, zaměníte za „polib si, zmrde“. Polehčující okolností není ani skutečnost (právě naopak), když jsou v tom zapleteny (vaše) city.... Jsem jediný, komu krvavě rudá přestřelka na schodech připomněla tohle ? A v tom tkví zřejmě největší úskalí snímku. Není to rozhodně špatné, ale originály jsou vždy pouze jedny. Na druhou stranu nutno (Kimovi) přiznat, že své četné inspirace nijak neskrývá a naopak se k nim sympaticky hrdě hlásí. Navíc rozhodně (tupě) nekopíruje, ale jde si svojí osobitou cestou. 85% [Náhoda tomu chtěla, abych předevčírem shlédnul snímek Buried. Ve světle právě viděného, budu muset lehce přehodnocovat. Ostatně, posuďte sami. Sypká, lehká, písčitá hlína, pár čísel pod zemí, bezpečí dřevěné rakve, zapalovač, mobil, baterka a návdavkem spousta času. Naproti tomu těžká, deštěm zmáčená (nasáklá) jílovitá zemina, tlačí vás čas, mobil čeká až na povrchu a navíc je to pouhá rozcvička na rozehřátí. Přesto, jak vidno, jde to.... Jsi sráč, Ryane resp. Paule! Možný návod? Méně volat, více konat aneb postarej se sám]. (18.04.2014)

Jedni dělají problémy, druzí je řeší a třetí se baví jejich sledováním. Hořký, pomíjivě sladký život těch, kteří berou obcházení zákona jako životní styl, už byl zfilmován mnohokrát. Tento jihokorejský příspěvek do žánru je však unikátní přinejmenším způsobem, jakým skládá do jednolitého celku motivy, jež by jiným režisérům vystačily na celý film. Proměna loajálního bodyguarda v bodyguarda dbajícího morálních zásad je provázená nemožnosti vyjádřit své city k milované osobě, s čímž úzce souvisí existenciální podtext. V druhé půli se pak film láme v nekompromisní revenge movie, aby vygradoval jako zástupce tzv. heroic bloodshed. Střídání přístupů (a v rámci gangsterského filmu tedy i žánrů) nejspíš ani nebudete vnímat, ale tipnul bych si, že jde společně s precizností formální stránky o hlavní důvod, proč neoriginální příběh tak rychle odsýpal. Neměl bych opomenout ani Byung-hun Leeho, který je v roli rozpolceného „čističe“ až epicky dojemný, což lze připsat rovněž na vrub soundtracku, učiněné hostiny pro uši. Apendix: Jedna ruka netleská. 85% Zajímavé komentáře: Adrian, Marius, dezorz (17.06.2009)