Dalkomhan insaeng

Cenu za originalitu by tento film určite nezískal, toľko reminiscencií na iné filmy som pri sledovaní jedného filmu už dávno nemal. Ale to by nemuselo byť vždy považované za chybu, no v tomto prípade kazí zážitok z kvalitnej akčnej jazdy slabučký scenár plný dier. Ak ale budete tento film sledovať s nadhľadom, užijete si pravú ázijskú akciu "se vším všudy". (30.03.2009)

Tak tedy, mám fandit jednookému mezi slepými, nechutnému vrahovi a násilníkovi mezi ještě mírně nechutnějšími grázly, kteří na druhou stranu nejdou až do takové krajnosti jako on a chtějí od něj jen trochu slušnosti a podřízenosti? S hezkým housličkovým podbarvením a hraním na velmi velmi podivné city? Myslím, že si své soudnosti cením o něco více. Za choreografii, nepřehnanou (ne)zranitelnost a boje v rámci fyzikálních zákonů **. Jinak slabota, motivy zejména (všimněte si, že nikdo o svých motivech ani na přímý dotaz nic neřekne, tedy, pravda, až na bosse). A zmíněmá budhistická moudra jsou svým použitím kýč jak... (01.05.2012)

Tenhle korejský post-Tarantino má hned několik vad na kráse. Kupříkladu, že jeho postavy nejsou dostatečně cool, cedění memorable quotes hlášek je neskutečně nucené, stejně jako transcendentální moudrosti, a všechny ty vážné klavírní etudy nezastoupí pořádnou vypalovačku od Stounů. Takhle nějak by dopadl Kill Bill, kdyby ho rozumní lidé nerozsekli vejpůl (expozice, retardační momenty). Wachowski bros – Ritchie – QT – Woo mix bez pořádných koulí, ve kterém se protřelý bad boy slituje nad škaredým děckem, místo toho aby jej poctivě rozsekal na kusy, což bychom mu alespoň věřili. (20.11.2006)

„La dolce vita aneb (první nenaplněná) láska bolí“. Měl mu pouze pohlídat přítelkyni a v případě nutnosti konat popř. zavolat. Neudělal tak a jak už to tak v životě chodí, každý dobrý skutek je po zásluze (po)trestán. Zvlášť, když dostanete druhou šanci, ale tři slovíčka „omlouvám se Vám“, zaměníte za „polib si, zmrde“. Polehčující okolností není ani skutečnost (právě naopak), když jsou v tom zapleteny (vaše) city.... Jsem jediný, komu krvavě rudá přestřelka na schodech připomněla tohle ? A v tom tkví zřejmě největší úskalí snímku. Není to rozhodně špatné, ale originály jsou vždy pouze jedny. Na druhou stranu nutno (Kimovi) přiznat, že své četné inspirace nijak neskrývá a naopak se k nim sympaticky hrdě hlásí. Navíc rozhodně (tupě) nekopíruje, ale jde si svojí osobitou cestou. 85% [Náhoda tomu chtěla, abych předevčírem shlédnul snímek Buried. Ve světle právě viděného, budu muset lehce přehodnocovat. Ostatně, posuďte sami. Sypká, lehká, písčitá hlína, pár čísel pod zemí, bezpečí dřevěné rakve, zapalovač, mobil, baterka a návdavkem spousta času. Naproti tomu těžká, deštěm zmáčená (nasáklá) jílovitá zemina, tlačí vás čas, mobil čeká až na povrchu a navíc je to pouhá rozcvička na rozehřátí. Přesto, jak vidno, jde to.... Jsi sráč, Ryane resp. Paule! Možný návod? Méně volat, více konat aneb postarej se sám]. (18.04.2014)

Neo-noir masterpiece extravaganza od prveho do posledneho zaberu. Vizualne mimoriadne vycibreny a dejovo putavy pribeh o pomste. Ustredna zapletka La Dolce Vita (doslovny preklad korejskeho nazvu ako i podniku, kde sa cast pribehu odohrava) otvara uvahy nielen o uskaliach a nasledkoch nedostatocnej komunikacie, ale ako pravy noir pribeh, je pre neho katalyzatorom, ktory formuje a meni charakter hlavneho hrdinu (zdaleka nie v cisto dualnej podobe dobro - zlo). Posledne zabery filmu potom nielen umocnuju dva monology hlavneho hrdinu na zaciatku a konci (o sne tak krasnom, ze nemoze byt skutocny), ale navyse v suvislosti s nimi vas doslova pohladia pri srdci. (27.07.2005)