Nad Tissoy

Na zakarpatské Ukrajině je do jedné kolchoznice zamilovaný pohraničník, ale ta si dopisuje s jiným. Ten jí v posledním dopise z Německa oznamuje, že mu končí vojenská služba a že za ní přijede. Cestou z Berlína se ve vlaku seznamuje s předsedou družstva, které splavuje po Tise dříví a ten mu, protože mají shodou okolností stejný cíl, nabídne odvoz až na místo. Ivan vypráví o svém životě i plánech a předseda se náramně diví, že Tereze neposlal ani fotku. Diví, ale přitom si gratuluje. Ideální legenda pro ohlášeného agenta. Dzjubovi se podařilo utajit kolaborantskou minulost a dnes je rezidentem zahraniční centrály. Když zastavili na krátkou přestávku – Ivan zde za války bojoval – spolu s pomocníkem svého cestujícího zavraždili a vzali jeho doklady a uniformu.
Když přes hranici přešel agent, nezůstal průnik pohraničníkům utajen. Sice jim unikla hlavní ryba, ale chytili aspoň převaděče. Přesto jej nezvládli vyslechnout. Agent mu ještě před rozchodem nabídl občerstvení, ale to bylo otrávené. Když se později převlékl do ukradené uniformy a nahlásil na městské vojenské správě, byl už agent Clark před všemi sovětskými úřady zlegalizovaný jako demobilizovaný gardový seržant Ivan Belograj a jel se představit nevěstě. A taky přichystat akci, kvůli které přijel – výbuch důležitého železničního mostu. Byl přátelský, získal si všechny vesničany a začala se chystat svatba, ale Andrejovi se jeho sok nezdá. A to, co bylo zpočátku jen o pohraničníkových pocitech, neočekávaně potvrzuje pošta z Berlína. V pohraniční zóně se rozezní poplach… (chamonix)