Hrdina Čierneho mora

Dějiny znají jen málo příkladů takového tvrdého procesu odporu, který by trval po celá staletí, s jakým se setkalo Rusko při své snaze získat nazpět Černé moře, které mu kdysi patřilo. Zájmem nejen Turků, ale i Angličanů, Francouzů a Švédů bylo nepustit Rusko k Černému moři, aby jim nevyvstal nebezpečný námořní konkurent. Již Petr Veliký se marně snažil získat Černé moře pro ruské lodě. I po porážce Turecka v roce 1739 se dostal intrikami francouzského vyslance do mírové rusko-turecké smlouvy odstavec, kde stálo, že Rusové nesmějí mít na Černém ani na Azovském moři své loďstvo. Ke konci 18. století válečnické a diplomatické umění Orlova, Spiridonova, Repnina a především Suvorova přiblížilo okamžik znovudobyti Černého moře Ruskem. Bylo však třeba vybudovat přístavní města Cherson a Tagan-rog, kde by bylo možno začít se stavbou lodí, které by se vyrovnaly lodím ostatních evropských námořních mocností. To je základní historická situace, z které vychází film i Štejnova divadelní hra Admirálská vlajka, která sloužila jako základ k filmu. Hra i film nám přibližují Ušakova jako hrdinu, geniálního vojevůdce, horoucího vlastence a demokrata, který miluje své námořníky a dovede je obětavě učit novým způsobům vedení boje a zná dobře sílu ruského lidu. Ale Ušakov žije v době, kdy zaostalost, patolízalství a galomanie vládne v Rusku. Proto jeho prosté vystupování, jeho demokratičnost, jeho vztah k námořníkům a jeho původ (chudý šlechtic-statkář) vzbuzuje nelibost u dvora i u samé carevny. I když má velkého příznivce v rozmarném a despotickém Potěmkinu, přesto musí těžce bojovat nejen s tureckými flotilami, ale i se zaostalostí a intrikami vnitřních nepřátel. Režisér Michail Romm, který se v tomto filmu po prvé představuje jako režisér vysloveně historického filmu, pojal film v duchu Štejnovy předlohy jako monumentální historickou fresku. To určuje celé ladění filmu, který se zabývá především společenským působením Ušakova, jeho vítězstvími a pomíjí podrobnější kresbu života hrdiny. Přesto však Ušakovova postava je celistvá a strhující pro svůj hrdinský pathos i pro mistrné zvládnutí hercem I. Pereverzevem. Filmový přehled 43/1953 (09.12.2008)

Kdysi dávno jsem si oblíbil sovětského historika J. V. Tarla a přečetl od něj všechno, co u nás vyšlo, jedna z knih se věnovala i admirálu Ušakovovi, takže jsem si s chutí dopřál tenhle film. Hodně se tu intrikuje v zákulisí, kde padají pozoruhodná moudra typu, že prozíravý Bůh stvořil Turecko, aby si s Ruskem nemusela špinit ruce západní Evropa. Carský dvůr je tu půvabně ztvárněn jako hodně obskurní prostředí, které si právem zasloužilo sežehnout revolucí. Čekal jsem ale lepší oblečky, doopravdický lodě a pořádný bitvy, protože jsem měl za to, že sovětská kinematografie byla ta, kde se na nějakej rubl nehledělo. (19.03.2016)

║Rozpočet $-miliónov║Kino Návštevnosť: 26,000,000 (Rusko)║ Admiral Ušakov je proste nespútaní živel, a aj po druhý krát ma jeho postava očarila, námorné bitky "z modelmi lodí" nemajú chybu, majú fakt čosi do seba, takže triky na tú dobu viac než dobré. /75%/ (24.10.2009)

Krásný historický film v barvě. Režisér Michail Romm jakoby ani nepatřil k sovětským filmařům. Na tu dobu si vybíral snad schválně historické náměty, aby nemusel točit socialistické duchařiny. Výkony všech herců jsou prostě báječné a je z toho cítit ta pravá dobrosrdečná ruská duše, která pro svou vlast dokáže téměř nemožné. Moc se mi to líbilo. (29.12.2008)

dobře udělaný film.Jen já jsem určitě měla špatné dvd - barvy splývaly.Film je z roku 1953.Ale jinak zážitek famózní.Intriky,intriky a zase intriky.To se asi děje co je lidstvo.Herecké výkony,kostýmy,kulisy to vše nemělo chybu.Souboj ruských lodí s tureckými v Černém moři to bylo něco!Dobrý dabing.Filmu bych dala klidně víc hvězd. U mě vážně dobrý. (14.10.2015)