Réžia:
Hans CanosaScenár:
Gabrielle ZevinKamera:
Steve YedlinHrajú:
Helena Bonham Carter, Aaron Eckhart, Cerina Vincent, Thomas Lennon, Nora Zehetner, Olivia Wilde, Brianna Lynn Brown, Brian Geraghty, David Franklin (viac)Obsahy(2)
Neviděli jsme se už někdy? Romantická komedie „Mezi mužem a ženou“ vypráví podmanivý příběh jednoho páru, který se náhodně potká na svatební hostině. Začnou spolu flirtovat, povídat si a postupně zjišťují, že si velmi dobře rozumějí. V průběhu hovoru muž ženě vypráví o svých vzpomínkách, jako by je prožili oba dva. Pomalu vzájemně zjišťují, že se možná znali už dříve, když byli mladší. Tím se otevírá prostor pro spekulace o tom, jaké povahy vlastně je jejich vztah. Jejich hovor pokračuje dál a dál a minulost vychází na světlo. Dvě strany jednoho zamilovaného příběhu. Oba se náhodně setkali po létech. Po svatebním veselí, kterého se zúčastnili jako hosté, tráví noc v hotelovém pokoji až do rána trvající konverzací. Povídají si o zdánlivých maličkostech, které však více než co jiného ukazují rozdíl mezi ženským a mužským pohledem na věc. Hovoří o svém minulém i současném vztahu, který během let prošel nejrůznějšími peripetiemi. Dva lidé v jednom hotelovém pokoji tráví noc, o které žádný z nich neví, má-li už skončit, nebo tvat věčně. Trochu drama, trochu komedie, špetka nezbytné romantiky, ale každopádně film, který vás okouzlí svým netradičním provedením a výbornými hereckými výkony Aarona Eckharta a Heleny Bonham Carter. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (121)
Dva exmanželé se sejdou na svatbě jeho sestry. Po zatancované skladbě zjistí, že tam zůstali úplně sami (!), tak si to jdou rozdat na hotel. Ona je prý vdaná, on má přítelkyni. Celou dobu kecají a kecají. Ano, taky, když jsem někde s holkou, tak kecám a kecám. Ale myslím, že to, co zplodí život, je zajímavější, než kecy v tomhle filmu. Navíc oba herci působí dost odtažitě. Kamera, která má ukazovat rozdílné cítění mezi mužem a ženou měla jediný efekt a to ten, že mi rozpůlila mou novou 107 cm plazmu. Jsem přesvědčen, že rozpůlená kamera měla jen jediný cíl a to zamaskovat tu nemohoucnost všech zainteresovaných. Takže žádná duševní studie, jak by se dalo očekávat, jen zoufalé sledování, kdy už ta nadsedmdesátiprocentní kálečka skončí. PS: I přesto, že jsem chtěl film férově vypnout po deseti minutách, vydržel jsem se dívat do konce a to jen proto, abych mohl tento film plnohodnotně zkritizovat. PPS: Nevěřím hodnocení většiny lidí zde, myslím si o nich, že to jsou masochisté. ()
Film jsem dostal za úkol v rámci výcviku v ženské duši. A tak se teda sám sebe ptám, proč to tak je, proč každý scénář, který napíše žena končí tak, že hlavní hrdinka odmítne nějakého muže, kterého kdysi milovala. Neobvyklý způsob snímání je jako experiment zajímavý, ale brzo člověka začne spíše obtěžovat, protože často přemýší nad tím, jak je to uděláno a jak daleko od sebe se herci fyzicky vyskytují a tak. Stručně řečeno, jde o dost neelegantní a krkolomný způsob jak dostat diváky doprostřed rozhovoru a jak demonstrovat nemožnost autentické komunikace a autentického proživání mezi SPOILER. ()
Tohle by byla výborná konverzačka, kdyby se režisér nesnažil být přehnaně originální a nerozpůlil obraz na dvě části, což nepůsobí jako ozvláštnění, nýbrž jako zbytečně rušivý element. Píšu zbytečně, protože hlavní devízou tohoto filmu rozhodně není odlišný pohled muže a ženy, jenž má být znázorněn rozpůleným obrazem. Tou je skvěle napsaná osmdesátiminutová konverzace, která postupně odkrývá minulost dvou hlavních postav a která i díky charizmatu a vzájemné chemii Heleny a Aarona nenudí a má jistý náboj od začátku až do konce. ()
Tenhle experiment byl na můj vkus experimentální až příliš. Myslím si, že nápad s rozděleným obrazem je výborný, ovšem tady mi mnohdy připadal poněkud zbytečný a "pozornostodvádějící". Uvítala bych, kdyby režisér využil dvě kamery jen ve scénách, kde se pohledy hlavních postav skutečně liší, protože by film byl mnohem stravitelnější. Bohužel nám uvařil spíš guláš, což je věčná škoda, protože námět nabízel mnoho možností a sliboval zajímavou podívanou. Bohužel, Canosa vedl tento "Rozhovor s jinou ženou". :-) ()
Tento film, bol obrovským riskom. Výber Heleny a Aarona asi zachránil film.Bol totiž založený jedine na onom zdĺhavom scenári a na ničom inom. ak by hlavné postavy nehrali tí herci ako hrali, film by padol. Plus pripočítavam za výbornú hudbu a tiež za zaujímavý spôsob ako sa film premietal. To znamená tie zaujímavé dva obrazy 70% ()
Galéria (20)
Zaujímavosti (6)
- Pre televízne vysielanie bola vytvorená jednoobrazová verzia filmu. Aj táto verzia však obsahovala tri scény s rozdeleným obrazom. (Mandragor)
- Jedinou hudbou ve filmu je písnička "J'en connais" z alba "Quelqu'un m'a dit" od Carly Bruni, manželky současného prezidenta Francie, Nicolase Sarkozyho. (MartinezZ)
- Celosvětová premiéra proběhla 2. září 2005 na filmovém festivalu v Telluride. (BMW12)
Reklama