Skupina Edelweiss

Aneb jak zahodit jedinečný námět během 111 minut. Velmi mě mrzí hodnocení, které jsem udělil, ale nemohu jinak. Po shlédnutí snímku jsem pojal přesvědčení, že se film musel potýkat s mimořádně nízkým rozpočtem. V tom případě mohli dát raději dohromady dokument s pamětníky a účastníky doby. A to jsem se na film třásl více, než Křižík po vynálezu obloukové lampy. Za nejhorší faktory bych označil špatnou práci s kamerou, absenci statického obrazu, spádu dějové linie a nevýrazné herecké výkony, které jsou při konfrontaci s ostatním jen marginální položkou. (30.09.2013)

Ponurý a nijak veselý příběh o skupince mladých lidí, kteří se od psaní provokativních nápisů po zdech a rvačkami s Hitlerjugend dostali až k ozbrojenému odporu a střílení nácků, odehrávající se v prachu, špíně a ruinách vybombardovaných domů a sklepeních gestapáckých kanceláří. Příběh o tom, že i „hridnové“ jsou jen lidmi, dělají chyby a omyly a ne vždy mají čisté svědomí. Ponurosti odpovídá i komornější zpracování v tmavých a nijak zářivých barvách (převažuje hnědá), ani ta krev tu nemá rudou barvu. To vše zabíráno občas hodně roztřesenou kamerou. První a poslední třetina filmu je dost dobrá, prostřední části (hlavně co se týče útoku Edelweiss Piraten na nácky a následné přestřelky) poměrně dost uškodil místy chaotický a nepřehledný střih. (07.04.2009)

Mám dojem, že na festivalech jsou dva druhy německých filmů: filmy o imigrantech a filmy válečné; Edelweiss je přírůstkem do druhé skupiny. A rovnou řeknu, že ve srovnání s loňskou Napolou IMHO horší. I zde je motiv dětí zapojených do hrůz války, ale na druhé straně - na straně "pirátů", jakéhosi mladého odboje. Nápad to je sice zajímavý, ale bohužel v jeho provedení je snad úplně všechno pouze mírně nad průměrem. (12.07.2005)

Téma dětí ve druhé světové válce (Hitlerjugend, Edelweisspiraten...) je pro mě osobně fascinující a děsivé zároveň a často vyhledávám filmy s tímto tématem. Snímek "Edelweisspiraten" působí dík natáčení na ruční kameru velice autenticky. Stále se nemohu zbavit dojmu, že jsem byla s hrdiny přímo uprostřed rozvalin města. Tomu napomáhá totiž celá vizuální stránka věci (špinavá zákoutí, umazané tváře herců, brutální scény na gestapu). Herecké výkony jsou snad to nejlepší, co může film nabídnout. Mladí herci jsou věrohodní, všechny postavy projdou zpočátku nenápadnou, na konci však silnou proměnou. Děj je vcelku jednoduchý, ale tak jako všechno v životě, co se zdá jednoduché, zase tak jednoduché není. A tak zůstává svědectví o snaze přežít za nenormálních podmínek války (a lidí v ní, kteří válku nechtěli, ale jen se přizpůsobili - lidově řečeno drželi hubu a krok) aktuální. Poslední záchvěv vzpoury proti krutosti Nacistů ale nemohl pro špatně organizovanou tlupu mladíků vedených citově otupělým minařem Hansem skončit jinak, než skončil... (05.07.2005)

Jedna z mála známých kapitol německého protinacistického odboje, kdy se do opozice proti Hitlerově režimu postavila generace teenagerů, stojící na hraně dospělosti. Věrohodně výkony mladých herců a vynikající ruční kamera dělají z EP autentickou záležiost, která v mých očích o dost převyšuje zmiňovanou Napolu. Znovu Němcům tleskám a znovu jim závidím. 90% (28.05.2012)