Audience

Legendární záznam Havlovy jednoaktovky uvedené v Činoherním klubu s opravdu výjimečnou besedou s herci a autorem na konci představení, v níž je velmi silně zakonzervován duch doby... Skvělý Havlův text založený na práci s frázemi a jejich repetici a skutečně živelný Lanďák...ta role mu byla napsána skutečně ,,na tělo"... (18.12.2018)

Já si prostě absolutně nedovedu představit v roli sládka nikoho jiného, než Pavla Landovského! Co ten tam předvádí a jak se během představení skutečně ožere z asi více než deseti osmistupňových piv je nehorázný!! Převrhává sklenice, plete si text, že se i sám jeho protihráč Josef Abrhám musí otáčet od hlediště a je vidět jak se směje! Lidé v hledišti to taky poznají a hlasitě se smějí a tleskají! To je prostě bomba! Fakt parádní a takový představení bych chtěl někdy zažít. Viděl jsem to kdysi tenkrát v 90tým v televizi a až ted´ znovu a má to vynikající kouzlo težce porevoluční divadelní scény! Pecka! Po představení se na pódiu ukáží i sám autor hry Václav Havel (který včera bohužel zemřel ve věku 75 let. R.I.P.) a režisér Jiří Menzel a prohodí pár vět, které jsem vyloženě hltal. Těžký osud vylíčí i Pavel Landovský, když vypráví, jak ho komunisté vyhostili z vlasti a 11 let musel žít, tak jak se dalo. Už i z tohoto důvodu bych nikdy u voleb těm bolševickým bastardům hlas nedal, at´ už se děje cokoliv!! V hledišti je možné zahlédnout spoustu našich herců, Iva Janžurová, Vladimír Kratina, Libuše a Miroslava Šafránková, Josef Hanzlík a spoustu dalších. Jedna z nejlepších divadelních her a představení, kterého si moc vážím, už jen pro tu neopakovatelnou atmosféru! A jsem ještě moc rád, že vlastním i LP desku Audience, kde Vaňka namluvil rovnou Václav Havel a stárka Pavel Landovský a nahrávka byla pořízena v roce 1978 v bytě Vladimíra Merty a v roce 1990 ji vydal Bonton. To je pro mě rarita, za kterou děkuji mému tatíkovi. (Také už bohužel R.I.P.). (19.12.2011)

Pro kiddo a některé další. Absurdní dramata nevznikají kvůli prokreslené psychologii postav a nějakému jejich "vývoji". Na neustále se opakujících dialozích, které se od sebe liší jen mírnými změnami se ilustruje absurdita doby s vyprázdněnou komunikací a nic neříkajícími frázemi. Audience možná není nejlepší Havlova hra, ale tento model je v ní dokonale ilustrován. Abrhám a Landovský jej jen skvěle předvádějí, jiný úkol vlastně ani nemají. (20.11.2007)

Pokud bude někdo v těchto dnech přemýšlet, proč Václav Havel část české veřejnosti tolik irituje (záměrně nepoužívám minulý čas, stačí se podívat do dnešních diskusí na internetu, kolik je tam špíny...), stačí si vzpomenout na repliky postavy Sládka. Nepřesně cituju např.: "Ty se vrátíš k těm svejm hérečkám a budeš za hrdinu, žes s cigánama válel sudy... A co já?!" U Audience, stejně jako u ostatních Havlových her, naprosto neplatí poměrně rozšířené klišé, že s pádem komunismu pozbyly aktuálnosti. Takových Sládků sedí a mudruje (třeba o "fajnovým kriminálu") v každé české hospůdce spousty.... (19.12.2011)

Poslyšte, Ferdinande. Růže jsou červené, fialky modré, Václav Havel psal absurdní dramata a ty jsou holt absurdní. To jsou paradoxy, co? Vlastně ani nejsou, Audience je přesně tím čím měla být, ergo stěžovat si na absurditu Audience připadá mi absurdní. Avšak i na tak malém poli dokázal Václav Havel sdělit několik zásadních věcí a Josefu Abrhámovi se podařilo přesně vystihnout gesta a dikci Havla/Vaňka. (22.07.2013)